Hrádek Louzek

Lokace:
Zřícenina hradu Louzek se nachází 4 km jižním směrem od města Kaplice.

Původ názvu:
Slovo Louzek (německy Lauseck) vzniklo z německého výrazu Lauer - úkryt, číhaná, palouk.

Stavebně historický vývoj:
Hrad Louzek je zasazen jako říční slza do širokého ostrohu dravě tekoucí řeky Malše. Samotný ostroh však nebyl stavitelem hradu dostatečně využit. Tísnivá finanční situace jistě zabránila majitelům využít jej k postavení velkého hradu a donutila je postavit hrad v rohu strmých skal, obklopených ze dvou stran řekou Malší. Zbývající dvě strany chrání od západu prostý násep, který je ze severu zesílen ve skále vylámaným příkopem. Celý hradní komplex se ve své plné slávě skládal ze dvou částí: z malého předhradí, umístěného mezi západním a severním valem a vlastního jádra hradu, které má pětiúhelný půdorys. V předhradí stály dřevěné hospodářské budovy, ze kterých se nic nezachovalo. Stejný osud stihl i zděnou část hradu. Erozní činnost přírody, podporovaná nezájmem majitele o osud stavby urychlila zánik hradních budov, ze kterých zbyly povětšinou holé základové zdi. Pouze v jihozápadní části hradiště se dochovaly zbytky kamenných obytných budov.

Historie obyvatel objektu:
Prvopočátky hradu se ztrácejí v šeru věků a brání s jistotou určit datum jeho vzniku a původního majitele. Stavba je postavena na rozmezí tří panství: majetku Rožmberků, pořešínského panství Bavorů a benešovského zboží pánů z Michalovic. Pravděpodobně zde sídlili páni z Maršovic, rodem Vítkovci erbu růže, chudí příbuzní Rožmberků. Žili v přátelském poměru s pány z Pořešína, protože Hroch z Maršovic byl poručníkem nezletilého Markvarta z Pořešína a celého panství. Později se stal Louzek majetkem příslušníka známého a taktéž mocného roku Malovců, Jana z Malovic. Jeho synové však roku 1448 postoupili Louzek panu Oldřichu II. z Rožmberka, který jej připojil k panství Nové Hrady. Při soupisu rožmberského zboží v roce 1541 se uvádí Louzek již jako pustý. Ačkoli se v něm od roku 1448 nebydlelo, přece lze nalézt v trhových listech na prodej poloviny novohradského panství z roku 1614 zmínku o tom, že je v dobře zachovalém stavu.

Legendy a vyprávění:
Na strmé skále nad Malší jsou trosky hradu Louzek, jehož majitelem byl zlý a krutý rytíř. Jednou přišel na hrad poutník z Jeruzaléma a varoval ukrutného hradního pána před spravedlivým trestem. Rytíř nedbal a vsadil nebohého poutníka do hradního sklepení, kde ho sužovali hadi, štíři, netopýři, mloci, ropuchy a krysy. Když vězeň zemřel, rozlezla se tahle odporná havěť po celém hradu. Zděšení obyvatelé uprchli a krutého pána ti jedovatí tvorové zaživa ukousali. Od té doby byl hrad neobydlen a poslednímu majiteli, který s nářkem a kvílením prochází v noci rozvalinami, už není pomoci. Jednou na Štědrý večer ze selského dvora pod hradem utekli z vepřince vepři a pasák se rozběhl za nimi. Ztracené stádo nebylo k nalezení, až zase o vánocích se prasata i s pasákem objevila na dvoře. Hoch pak vyprávěl, že honil vepře v podzemních sklepeních Louzku; ovšem netušil, že to trvalo celý rok. Ve zříceninách hradu sídlili strašliví loupežníci. Ze sklepů vedla podzemní chodba ke staré lípě a u ní lupiči natahovali v noci drát se zvonem. Když se zvon rozezněl, vyběhli z úkrytu a ubohého pocestného oloupili, zabili a zakopali pod kořeny lípy. Po rozpadu loupežnické tlupy zůstal v chodbách hradu poklad. Kdo by našel zbytek staré lípy a chodbu, může si poklad vzít, ovšem polovinu musí věnovat na zbožné účely.

(mh)