Archeologické výzkumy v
I když první náhodné archeologické nálezy z regionu Český Krumlov pocházejí již z konce 19. století a nejstarší zprávy o zdejších hradištích jsou ještě asi o sto let starší, netěšila se tato oblast nikdy takovému zájmu archeologů, jako například úrodné Polabí, nebo střední či severozápadní Čechy. Region Český Krumlov byl po celý pravěk i raný středověk, do 12. - 13. století, okrajovou - pomezní sídelní oblastí. Relativně řídké osídlení se tu koncentrovalo v několika úrodnějších enklávách (Chvalšinsko, Boleticko). Ojedinělé nálezy pravěkých předmětů a opevněné výšinné polohy naznačují pak průběh dálkových komunikací. Ty směřovaly vesměs severojižním směrem - z Podunají do nitra české kotliny.
První archeologické památky - pravěká hradiště a středověké hrádky - byly v regionu Český Krumlov dokumentovány již na sklonku 18. století. Nejstarší nákres valového opevnění keltského oppida Třísov se dochoval na jednom z listů Josefinského mapování Čech z let 1782-1784. I dodnes patrné valy středověkého hrádku na Razibergu u Boletic uvádí poprvé J. Schaller ve své Topografii českého království z roku 1789. Během 19. století pak postupně přibývaly i další lokality. Kromě pozůstatků opevnění , to byly i další druhy památek - například mohyly z doby železné u Čertyně a Zaluží. V roce 1888 je objevil a prokopal kustod a pozdější ředitel muzea v Českých Budějovicích Adolf Lindner.
Z konce 19. století pocházejí i první ojedinělé nálezy pravěkých kamenných a bronzových předmětů. Tak se našly bronzové sekerky u Dolní Vltavice, Černé v Pošumaví (kolem r. 1882) a Novosedel u Kájova (1898) i dva bronzové meče mohylové kultury střední doby bronzové (cca 1500 - 1250 před Kristem) poblíž hradu Vítkův Hrádek (1883). Další nálezy pocházejí z doby po přelomu století: bronzový hrot kopí z mladší doby bronzové (cca 1250 - 900 před Kristem) z Vyššího Brodu (1910), kamenné pozdně eneolitické (cca 2700 - 2000 před Kristem) sekerky z Michnice (1911) a okolí Benešova nad Černou (1932) nebo bronzový meč z Boletic (1925).
Hromadné nálezy pravěkých nástrojů, šperků, zbraní či jejich zlomků - tzv. depoty, patří k významným dokladům pravěkého obchodu. V regionu Český Krumlov se dva takové depoty nalezly poblíž obchodních cest, využívaných posléze i ve středověku. Tím prvním bylo 165 měděných hřiven ze starší doby bronzové (cca 2000 - 1500 před Kristem) v Havaldě u Chvalšin roku 1904, druhým pak soubor bronzových předmětů ze střední doby bronzové (cca 1500 - 1250 před Kristem), nalezený roku 1948 v Hořicích na Šumavě (Depoty z doby bronzové v regionu Český Krumlov).
Doba prvního většího systematického zájmu o některé části regionu Český Krumlov spadá do meziválečného období a je neoddělitelně spjata se jménem kájovského vrchního učitele Karla Brdlika. Nedlouho po skončení 1. světové války se systematickým vyhledáváním archeologických lokalit, zvláště v okolí Chvalšin, Boletic a Kájova. Některá objevená mohylová pohřebiště a sídliště v průběhu 20. a 30. let 20. století také zkoumal. Po odborné stránce spolupracoval zejména s profesorem pražské německé university Leonhardem Franzem. Nálezy pečlivě evidoval a ukládal do Muzea Šumavy v Horní Plané, zřízeného roku 1923. Větší část pravěké sbírky hornoplánského muzea, včetně originálních evidenčních karet, je dodnes uložena v Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově. V roce 1966 ji katalogizoval A. Beneš.
Také první skutečné archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov provedli čeští i němečtí archeologové ve 20. a 30. letech 20. století. V roce 1926 prokopali Albín Stocký a Libuše Jansová několik slovanských mohyl u Besednice, v letech 1931/32 provedli postupně E. Simbriger a L. Franz menší sondáže na hradišti Radischenberg (dnes vrch Hradiště) u Kaplice a v letech 1933/34 prozkoumali L. Franz s A. Liebusem malou jeskyňku pod skalním převisem u Dobrkovic (Dobrkovická jeskyně). Jeskyňku s pravěkými nálezy (starší doba bronzová - 2000 - 1500 před Kristem, doba halštatská - 700 - 400 před Kristem) prokopal v té době nedaleko osady Svíba i K. Brdlik.
Po 2. světové válce nebyl region Český Krumlov po dlouhou dobu archeologicky systematicky sledován. Jednotlivé archeologické výzkumy na některých vybraných zajímavých či ohrožených lokalitách tu prováděli odborníci z různých institucí. Archeologové Národního muzea v Praze provedli menší sondáže na Razibergu u Boletic (E. Soudská 1954) a na slovanském hradišti u Kuklova (J. Neustupný, M. Slabina, V. Chocholoušek 1968-69). V letech 1954-83 prováděl J. Břeň rozsáhlý výzkum keltského oppida Třísov. J. Poláček z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích se v letech 1960-74 zaměřil na systematický výzkum hradiště z doby bronzové na Dívčím Kámeni. Středověký hrad Dívčí Kámen zkoumal v roce 1962 A. Hejna z Archeologického ústavu ČSAV v Praze. V letech 1973-76 prozkoumal i hrad Velešín a hrádek v poloze Velešín - Kamenná věž. A. Beneš z plzeňské expozitury Archeologického ústavu objevil v 60. letech dosud zcela neznámá výšinná sídliště a hradiště u Kladenského Rovného, Křenova a Lazce západně od Českého Krumlova (Pravěká hradiště v regionu Český Krumlov).
Po roce 1990 se archeologové soustředili na provádění záchranných archeologických výzkumů v historických jádrech měst a obcí. Díky zvýšené stavební aktivitě tu hrozilo archeologickým památkám největší nebezpečí. Na prvním místě musíme jmenovat město Český Krumlov (Archeologické výzkumy ve městě Český Krumlov), důležité archeologické výzkumy však proběhly i ve Chvalšinách, Benešově nad Černou (Archeologický výzkum v Benešově nad Černou), Horním Dvořišti i jinde. Důležitý byl i objev románského zdiva kostelíka sv. Jana Křtitele v Zátoni.
Obnovený zájem o systematickou prospekci v regionu sledujeme zhruba od 90. let 20. století. Již koncem 80. let 20. století publikoval S. Vencl nález pozůstatků téměř dvacítky sídlišť ze střední doby kamenné - mezolitu (cca 8500 - 5500 před Kristem), které objevil po obou březích lipenské přehradní nádrže (Mezolitické osídlení Lipna). Souběžně probíhal v regionu projekt evidence nemovitých archeologických památek (J. Michálek, P. Zavřel). V polovině 90. let na něj navázali pracovníci Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově svými průzkumy zejména v okolí Chvalšin, Kájova, Blanska u Kaplice a v oblasti zvané "Kouty" mezi Zlatou Korunou a Kamenným Újezdem . V poslední době se pak archeologové z různých pracovišť zaměřili i na vyhledávání dosud neobjevených výšinných sídlišť a hradišť (např. nově nalezené pravěké hradiště na vrchu Stržíšek u Brloha, nebo výšinné sídliště v poloze Velešín - Kamenná věž) a na průzkum a dokumentaci zaniklých pozůstatků středověkého dolování a rýžování drahých kovů (Zlato a stříbro ve středověku regionu Český Krumlov).
(me)
Další informace :
Pravěké
osídlení regionu Český Krumlov
Raně
středověké (slovanské) osídlení regionu Český Krumlov
Archeologické
výzkumy ve městě Český Krumlov