Hrady, zámky, kláštery a jiné památky regionu Český Krumlov

Českokrumlovský region je mimořádně bohatý na světské i církevní památky, jež přitahují pozornost návštěvníků tohoto kraje. Nachází se zde celá řada hradů, zámků, klášterů a kostelů, které vypovídají o bohaté historii Českokrumlovska.

Historické utváření regionu bylo ovlivněno přítomností významného šlechtického rodu Rožmberků a působením cisterciáckého kláštera Vyšší Brod a kláštera Zlatá Koruna, jejichž prostřednictvím sem pronikla vyspělá gotická architektura, ovlivněná podunajským stavitelstvím. Nelze však opomenout ani význam drobné šlechty, sídlící na venkovských tvrzích a hrádcích.

V období středověku zaujímala přední místo mezi světskými stavbami hradní architektura. Hrady jako šlechtická sídla, jejichž vlastnictvím se držitelé vyzdvihovali nad neurozené obyvatele, plnily funkci sídelní, správní a obrannou. Hrady, obvykle situované na strategických místech v krajině (kopce, ostrohy, vodní tok), zachovávaly v různě modifikované podobě dispozici tvořenou palácem, věží a opevněním s hradbami a příkopy. Mezi nejvýznamnější představitele hradní architektury patří hrad Rožmberk nad Vltavou a hrad Dívčí Kámen, jež byly v držení Rožmberků.

Nižší šlechta si budovala menší sídla v podobě tvrzí a hrádků, které stejně jako hrady plnily funkci obytnou, správní a obrannou. Od hradů se lišily svým rozsahem, výstavností a mírou opevnění. Tyto objekty byly většinou vybaveny věžemi, valy a hradbami, které měly ve spojení s přirozenými podmínkami opevnění (vyvýšenina, bažina, vodní tok) poskytnout bezpečí svým obyvatelům. Většina tvrzí se nacházela přímo ve vesnici, pokud byla situována mimo ni, užívá se někdy označení hrádek. Od 15. století však začínají být tvrze a hrádky v tomto regionu opouštěny a bořeny, což souvisí s působením Rožmberků, kteří skupují nebo jinak získávají tato drobná sídla a následně je ze strategických důvodů boří, aby nemohla sloužit jejich protivníkům, a přilehlé pozemkové vlastnictví připojují ke svému panství. Podobný osud potkal například hrádek Louzek, hrad Velešín, hrad a klášter Kuklov, hrádek Pořešín, hrádek Křemže a tvrz Benešov nad Černou.

V souvislosti s ekonomicko-správními změnami od konce 15. století dochází ke vzniku nových hospodářských a společenských center panství a význam hradů a tvrzí pomalu klesá. Zároveň však dochází také v 16. století k renesančním úpravám některých tvrzí, aby lépe vyhovovaly rostoucím nárokům na bydlení. Dodnes se dochovala například renesančně přestavěná tvrz Štěkře.

Další část tvrzí zanikla v první polovině 17. století, kdy byly přebudovány v hospodářské dvory, což byl i případ tvrze Chlum, tvrze Chlumeček, nebo přestavěny na pivovar jako tvrz Tichá, nebo v myslivnu jako tvrz Kladenské Rovné. Díky zadluženosti svých majitelů přešly ze šlechtické držby do majetku města Český Krumlov tvrz Větřní, tvrz Pasovary a tvrz Slavkov. Obranná funkce tvrzí a hrádků zcela zanikla, výjimkou byl ale například Vítkův Hrádek, využívaný k obraně během třicetileté války. Některé tvrze zmizely beze stopy a o jejich existenci se dochovalo i minimum zpráv, jako v případě hradu Sokolčí, tvrze Bělá a tvrze Michnice.

V souvislosti se změnou životního stylu šlechty dochází k barokním přestavbám bývalých renesančních tvrzí nebo hospodářských dvorců, které jsou upravovány do podoby venkovských zámečků, jež svým aristokratickým majitelům poskytují dostatečné pohodlí při příležitostných pobytech. Podobný typ staveb představoval například zámek Červený Dvůr s rozsáhlým parkem, zámeček Omlenička nebo Kvítkův Dvůr, jenž byl hospodářským dvorem částečně upraveným jako zámeček. V době rokoka byly interiéry Červeného Dvora i Kvítkova Dvora vymalovány jemnými rokokovými nástěnnými malbami, jež přispívaly k pocitu intimity a soukromí těchto venkovských zámečků.

V období baroka dochází k obnově, ale i k výstavbě mnoha církevních objektů, vyvolané změnou duchovního klimatu charakterizovaného intenzivním příklonem k náboženství. Díky vypjaté barokní zbožnosti došlo například k založení mariánského poutního kostela Svatý Kámen, který vznikl na místě údajného zjevení Panny Marie. Jiné původně gotické objekty byly barokně přestavovány, což je i případ známého poutního kostela Kájov, zasvěceného rovněž Panně Marii a navštěvovaného zbožnými poutníky ze širokého okolí.

Na konci 18. století doznívá intenzivní stavební ruch, spojený s výstavbou nebo úpravami světských i církevních objektů. Josefínské reformy a nastupující sekularizace přinášejí také rušení klášterů a zavírání poutních kostelů, což je případ kláštera Zlaté Koruny a poutního kostela Svatý Kámen.

Ze zajímavých staveb 19. století v českokrumlovském regionu lze připomenout nedostavěný Ptačí hrádek u Českého Krumlova, jenž měl být monumentálním památníkem, připomínajícím vítězství Karla ze Schwarzenberku nad Napoleonem v roce 1813 v bitvě u Lipska. V souvislosti s romantismem, který vyvolal zvýšený zájem o minulost, došlo také k pozoruhodným úpravám hradu Rožmberk nad Vltavou v historizujícím stylu. Současně zde vznikají nové obytné budovy, jež byly výrazem zvyšujících se nároků na úroveň bydlení v 19. století.

V souvislosti s rozsáhlými společenskými a majetkovými změnami po nástupu komunismu v roce 1948 došlo k vyvlastnění celé řady objektů, které ztratily své původní majitele i funkci. Významnější byly zpřístupněny veřejnosti, menší stavby však byly využity pro potřeby zemědělství, armády, zdravotnictví a podobně, což často vedlo k jejich devastaci. Změna nastala až po roce 1989, kdy se přistoupilo k postupné obnově těchto památkově cenných objektů.

Další informace:
Architektura v regionu Český Krumlov
Architektura ve městě Český Krumlov
Historie zámku Český Krumlov
Středověká kolonizace regionu Český Krumlov

(zp)