Historické zahrady a parky v Českém Krumlově
Historické město Český
Krumlov se svou rozlehlou zámeckou rezidencí v posledním desetiletí
přitahuje pozornost statisíců turistů, ale stojí rovněž v popředí
zájmu kulturní a odborné veřejnosti. Mimořádnou hodnotu Českého
Krumlova vyzdvihlo UNESCO zápisem do svého Seznamu světového
kulturního a přírodního dědictví v roce 1992. Důvodem k zařazení do
tohoto prestižního seznamu nebyla v případě Českého Krumlova na
prvním místě umělecká hodnota jednotlivých v něm uchovaných památek
či uměleckých děl, nýbrž především jedinečná podoba souznění
historického sídla s mimořádně hodnotným krajinným reliéfem.
Výraznou složkou kulturní krajiny Českého Krumlova jsou historické
zahrady, nacházející se jak v areálu zámku, tak na území města.
Českokrumlovský soubor historických panských, církevních a
městských zahrad a parků je co do bohatství typů srovnatelný s
významnými rezidenčními městy na území Čech a Moravy, například se
zahradami kroměřížskými a do jisté míry i se zahradami pražskými.
Umělecky nejhodnotnějšími z českokrumlovských zahrad byly vždy
zahrady panské; z nich je nejvýznamnější zámecká
zahrada. Ve stínu zámecké zahrady leží řada dalších hodnotných
historicky vzniklých zahrad.
Krajinný rámec města Český Krumlov
Unikátní urbanistická struktura města Českého Krumlova je podmíněna
především krajinným reliéfem. Tvářnost krajiny je dána geologickou
stavbou, ale samozřejmě také procesy a pochody, kterými byl region
v geologické historii postižen, hlavně v období přelomu třetihor a
čtvrtohor.
V morfologii městské českokrumlovské krajiny se uplatňuje výrazně meandrující a hluboce zaklesnuté vltavské údolí se strmými, často skalnatými svahy a rovněž údolí přítoků Vltavy. V kontrastu s těmito nízko položenými místy je okolní pahorkatinný ráz krajiny s návršími a především dominantní nejvyšší bod Blanského lesa - hora Kleť (1084 m).
Vzhledem k poloze
středověkých městských částí v nivě meandru řeky Vltavy
(s výjimkou bloku budov okolo kostela
v dnešní Horní ulici) okolní, v období středověku převážně
zemědělská krajina vstupovala do těsného dotyku s interiérem
středověké zástavby. V pohledech z náměstí, z mostů a často také v
zakončení pohledových os městských ulic se objevovaly v prvním
horizontu především siluety nárazových skalnatých břehů řeky
Vltavy, pokryté porosty lesního charakteru. Až nad hranami těchto
svahů se na plochách původních třetihorních říčních teras nacházely
méně svažité pozemky, intenzívně zemědělsky využívané. Druhý,
vzdálenější, nicméně pro kompozici dominant městské krajiny velmi
důležitý krajinný horizont vytvářel návrší Křížové hory, kóty 562,2
severovýchodně od Domoradic, silueta Liščí hory, Městského vrchu,
Ptačího
hrádku a Dubíka. V třetím horizontu krajiny v okolí Českého
Krumlova dominuje masív Blanského lesa s vrcholem Kletě na severu,
na severovýchodě silueta Věncové hory a na jihu Vraní vrch.
Další informace:
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků ve 14. a l5. století (období gotiky)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků za vlády poslední Rožmberků (období renesance a manýrismu)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků za císařské správy v letech 1601 - 1622 (období manýrismu)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků v období vlády knížat z Eggenbergu v letech 1622 - 1719 (období manýrismu a nástupu baroka)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků za vlády prvních dvou generací knížat ze Schwarzenbergu v letech 1719 - 1782 (období baroka a rokoka)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků v letech 1782 - 1850 (období klasicismu a romantismu)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků v letech 1850 - 1939 (období historismu a moderní doby)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků od roku 1939 do současnosti