Historie kultury v regionu Český Krumlov
Oblast Českokrumlovska
byla vzhledem ke své odlehlé poloze a méně vhodným podmínkám
stabilně osídlena až ve středověku, i když zde menší sídliště
vznikala již ve starší době kamenné. Hlavní vlna kolonizace sem
přišla až ve 13. století a tehdy se také začíná rozvíjet kulturní
život regionu. Z románského období se zachovaly pouze fragmenty,
které nepodlehly pozdějším přestavbám.
Období gotiky znamenalo obrovský kulturní i hospodářský rozmach. Centrem regionu bylo město Český Krumlov jako sídlo světské vrchnosti, od níž se kulturní vlivy šířily do poddanského prostředí. Významnou roli sehrávala také církev, která ovlivňovala všechny stránky života věřících. Oba tito činitelé patřili k objednavatelům a mecenášům uměleckých děl.
Středisky civilizačního pokroku byly především cisterciácké kláštery ve Vyšším Brodě a ve Zlaté Koruně, založené po polovině 13. století. Zdejší písařské dílny přispívaly k vytváření literární tradice, rodila se zde tradice hudební a cenné byly klášterní knihovny, zvláště vyšebrodská. Oba kláštery reprezentují spolu s dalšími hrady, hrádky, tvrzemi, kostely a měšťanskými domy gotický sloh, doplněný sochařskými, řezbářskými a malířskými díly domácího i cizího původu, vznikajícími v tzv. krásném slohu.
V 16. století se proti strohosti gotiky staví pohodlí a světské
radosti renesance. Přestavují se gotické hrady (Český Krumlov,
Rožmberk), vznikají letohrádky a lovecké zámečky (Červený Dvůr),
jejich stěny zdobí renesanční malby a galerie rodinných portrétů a
všude zní hudba. Podobné procesy probíhají i v měšťanském
prostředí. Církevní stavby doznaly změn zejména v období pozdní
gotiky, a proto se jich renesanční úpravy dotýkaly jen okrajově.
Hlavním kulturním centrem je opět Český Krumlov za vlády posledních
Rožmberků Viléma a Petra Voka.
Období baroka je obdobím návratu k Bohu a zvýšení zájmu o sakrální umění. Dochází k úpravám, ale i k novostavbám klášterů, kostelů, kapliček, božích muk a poutních míst (Kájov). Umělecká díla, která v českokrumlovském regionu vznikají, však nepřekračují průměr soudobé tvorby. Za zmínku ale stojí působení sochařů Matějě Václava Jäckela a Jana Antonína Zinnera. V oblasti venkovské světské architektury je baroko spíše dekorativní záležitostí. Od konce 18. století lze kolem venkovských farních kostelů sledovat hudební život.
Od počátku 19. století se českokrumlovský region stává hospodářsky i kulturně periferní oblastí. Na přelomu 18. a 19. století je zde rozvinuta hlavně lidová divadelní kultura, známé jsou především Hořické pašijové hry. Nejznámější literární osobností je bezpochyby Adalbert Stifter, rodák z Horní Plané. V oblasti výtvarného umění je typická lidová podmalba na skle. Zmiňme také mimokrumlovské působení malíře Charlese Louise Philippota.
Po vysídlení německých obyvatel po druhé světové válce a likvidaci některých institucí kulturní život regionu značně utrpěl. Po roce 1989 se však situace zlepšuje.
Další informace :
Architektura
v regionu Český Krumlov
Historie
malířství v regionu Český Krumlov
Historie
sochařství v regionu Český Krumlov
Historie
hudby v regionu Český Krumlov
Historie
divadla v regionu Český Krumlov
Dějiny
písemnictví regionu Český Krumlov
Historie
kultury ve městě Český Krumlov
(mko)