Hrad Dívčí Kámen

Lokace:
Zřícenina hradu Dívčí Kámen se nachází u vsi Třísov, 9 km severovýchodním směrem od města Český Krumlov. Hrad stál na vysokém skalnatém návrší, obtékaném řekou Vltavou a Křemežským potokem, který se pod hradem vlévá do Vltavy.

Původ názvu:
Jméno hradu vzniklo spojením německého výrazu Stein - Kámen či hrad a slova Maget (Mogt) - panna či dívka. Při označení hradu se používalo buď německého slova Maidstein (Menštejn) nebo do dnešní doby užívaného českého slovního spojení Dívčí Kámen.

Stavebně historický vývoj:
V obvodu dnešní hradní zříceniny se rozkládalo výšinné sídliště, osídlené v několika pravěkých obdobích. Centrum sídliště bylo zničeno při budování hradu, zachovaly se pouze zbytky na severním a severovýchodním svahu. Na rozhraní starší a střední doby bronzové zde vznikla opevněná osada, chráněná na přístupnějších stranách valem.

Gotický hrad Dívčí Kámen byl vybudován ve dvou stavebních etapách. Mezi léty 1350 - 1360 vzniklo obytné jádro s dvoupatrovým západním palácem a ohradní zdi. Východní palác, třetí patro západního paláce s kaplí a kamenná hradba podhradí byly postaveny před rokem 1383. V první polovině 15. století bylo podhradí prodlouženo na severní straně až k východní palácové věži a opevněno dvěma hranolovými baštami. Hrad sestával ze tří částí - z vlastního obytného hradu, z horního předhradí a později vybudovaného podhradí, latránu, na jižní straně. Dívčí Kámen byl typickým příkladem gotické hradní architektury doby císaře Karla IV. Obytné jádro hradu tvořily dva třípatrové paláce, které svíraly na užších stranách pravidelné vnitřní nádvoří. V přízemí a dvou patrech obou paláců byly vždy tři místnosti s dřevěnými stropy a s okny do nádvoří. Ve třetím patře západního paláce se nacházel jediný sál s okny i ve vnější stěně a s obloukem v severní části, otvírajícím se do arkýřové kaple. Cesta do hradu vedla skrze tři hradební brány.

V současné době patří Dívčí Kámen svou délkou asi 210 m a šířkou 45 m k největším hradním zříceninám v Čechách. Zachovaly se zde části zdiva horního a dolního hradu a části hradebního opevnění.

Významné architektonické detaily:
Do dnešní doby zůstaly zachovány fragmenty profilovaného ostění oken v hlubokých výklencích s bočními sedátky, ve východním paláci jsou štukové rámce oken a dveří.

Historie obyvatel objektu:
Dívčí Kámen patří k nemnoha hradům v českých zemích, jejichž zakládací listina se dochovala. Hrad se rozhodli založit čtyři synové Petra I. z Rožmberka, bratři Petr, Jošt, Oldřich a Jan. Císař Karel IV. jim 1. července léta 1349 udělil povolení, aby "hrad jistý v Království Českém, Dívčí Kámen v mluvě české zvaný postavili a i hradbami, příkopy, věžemi a ostatními ohradami zpevniti mohli." Hrad byl postaven krátce po tomto datu. Hrad měl od svého založení vojenskou a správní funkci. Byl střediskem samostatného panství, které náleželo Rožmberkům. V dobách sporu české šlechty s králem Václavem IV. se hrad stal v roce 1394 místem krátkodobého pobytu zajatého krále na jeho nedobrovolné cestě do Rakouska. V prvních letech husitských válek postoupil Oldřich II. z Rožmberka hrad Dívčí Kámen Vilémovi z Potštejna, ale již v roce 1424 jej znovu převzal do svého vlastnictví. Když Oldřich II. z Rožmberka roku 1457 předal vládu nad rožmberským majetkem svému synovi Janovi, rozhodl se odejít na Dívčí Kámen. Roku 1461 se vrátil zpět na rodové sídlo v Českém Krumlově. Na počátku 16. století začal hrad ztrácet svou funkci obranné pevnosti, ale přesto byl ještě v roce 1506 opravován. Náklady na jeho další údržbu byly příliš vysoké, a proto se Petr IV. z Rožmberka rozhodl hrad už dále neudržovat. Byl propuštěn poslední purkrabí, zbylé zařízení hradu bylo v truhlicích odvezeno do Českého Krumlova a hrad byl zcela opuštěn. Petr V. z Rožmberka uvedl při zápisu do desek zemských roku 1541, že k jeho Krumlovskému panství náleží také "Meidštejn zámek zbořený". Mnoho kamene z hradu rozebrali okolní sedláci na stavbu domů a pro hospodářské účely. Do dnešní doby se z hradu dochovaly mohutné zříceniny, vévodící svým vzezřením celému okolí.

Legendy a vyprávění:
Mladý Rožmberk Jošt pronásledoval laň, která mu u vysoké skály nad Vltavou pojednou zmizela. Místo ní se na skále objevila krásná bledá panna, pro níž Jošt ztratil srdce. Dívka nevěřila jeho slovům lásky nepodloženým žádným činem. Jako důkaz, že jeho slovo platí, postavil pan Jošt na skále pevný hrad a nazval své sídlo Dívčí Kámen. Jiná pověst praví, že ona prostá pasačka pána z Růže nevyslyšela, ale ten nosil lásku k ní v srdci až do smrti a hrad nese název podle jejího kamenného srdce. Také se vypráví, že pan Jošt postavil hrad pro svých pět dcer jako úkryt před světskou zkažeností. Zlolajné jazyky daly pak do oběhu jinou pověst: pan Jošt, nevázaný vášnivec, když se nabažil svedených žen, vodil je ke skále a ve vhodnou chvíli je srážel dolů do řeky. Kosti mnoha dívek leží dodnes na dně Vltavy, leč nikdo se neopovážil volat mocného Rožmberka před soud.

V rozvalinách hradu střeží skřítek veliký poklad. Kdo skřítka uvidí, pěkně ho pozdraví a nebude se mu vysmívat, poklad objeví. Zchudlý sedlák chtěl z rozvalin odvézt kámen na stavbu nového domu. Za jeho zády někdo kýchl. Sedlák řekl "pozdrav pánbůh", ale nikoho neviděl, myslel si, že někdo ze vsi si z něho tropí posměch. Na třetí kýchnutí tedy odpověděl zaklením. V tu chvíli se setmělo, z puklin v kamenech vyskakovali roztodivní skřeti s píšťalami a bubínky a křepčili kolem ubohého sedláka. Pak se celý průvod rázem proměnil v tchoře, lišky, divoké kance a medvědy. Sedlák hrůzou omdlel. Poklad tedy čeká dál na dobře vychovaného člověka.

(mh)