Rožmberská muzika ve městě Český Krumlov
Soubor vznikl v roce 1552, v době kdy se Vilém z Rožmberka vrátil z cesty do Itálie, ujal se vladařství a marně sháněl v Čechách hudební soubor, který by uspokojil jeho nároky. Nešlo o kapelu, tu mu museli nahradit na kůru kostela sv. Víta choralisté a literátské bratrstvo, ale o malý instrumentální soubor v té době nazývaný "muzika" nebo "pozounéři".
Soubory stejného typu
zaměstnávala i mnohá města - kromě Prahy například i Prachatice
nebo Soběslav. Do čela souboru Vilém postavil Linharta Gruebara,
ten pak sám najímal ostatní muzikanty. Zvláštní oblibě se u vladaře
těšil pozounér Řehoř
Schamper z Lince. Sloužil od dětských let až do stáří a v
šedesátých letech stál pravděpodobně v čele souboru. V roce 1564
měl ansámbl šest členů, kolem roku 1600 deset až dvanáct. Od roku
1599 vedl soubor Jan Štolcar zvaný Švestka. Repertoár souboru se
opíral o zahraniční tisky nejen instrumentální hudby (tanců,
fantazií), ale i světské a duchovní vokální hudby. Inventář
rožmberské knihovny ze začátku 17. století zachycuje na 170
tištěných hudebnin, většinou německého, italského nebo nizozemského
původu. Bohatě jsou zastoupeny i pražské tisky členů kapely Rudolfa
II. Rovněž nástroji byl soubor dobře zásoben. Inventář, v němž jsou
"poznamenána všelijaká instrumenta muzická", uvádí všechny typy
dobových strunných (smyčcových i drnkacích), dechových a
klávesových nástrojů. Hudebníci museli být všestranní a ovládat
všechny druhy nástrojů. Už v dětském věku byli posíláni na
několikaleté studium do Prahy a svěřováni do péče předních
instrumentalistů rudolfinského dvora. K hlavním povinnostem
rožmberských hudebníků patřilo hrát pravidelně k obědu a večeři,
vítat fanfárami návštěvy a podle potřeby vypomáhat literátům na
kůru. Třikrát v týdnu zkoušeli nový repertoár, protože "Jeho Milost
pán ráčí jmíti nad tím stížnost, když jednostejný kusy často
troubí". Jinak požíval soubor určité volnosti, hudebníci si mohli
přivydělávat i hostováním mimo své působiště. Ještě řadu let poté,
co se dvůr Petra Voka přestěhoval do Třeboně, zajížděl "Švestka s
mládenci svými vlašskými bubny a jinými instrumenty" zvyšovat lesk
bohoslužeb do Českého Krumlova.
(mho)
Další informace:
Choralisté ve městě Český Krumlov
Literátské bratrstvo ve městě Český Krumlov
Historie hudby ve městě Český Krumlov