Historie průmyslové produkce ve městě Český Krumlov

Město Český Krumlov nepatří a ani v historii nikdy nepatřilo k průmyslovým centrům. Díky tomu si historické jádro města uchovalo svůj původní středověký a raně novověký ráz s minimálními stavebními zásahy průmyslové éry 19. a 20. století. Jediným rušivým momentem byla likvidace původního středověkého městského opevnění a městských bran, která souvisela s rozvojem dopravního ruchu ve městě. Na území města se budovaly jen velmi skromné průmyslové podniky s nenáročným výrobním programem, které většinou vycházely z místních podmínek a tradice či z místní surovinové nabídky.

Na sklonku 19. století existovalo pouze několik drobných firem - nábytkové truhlářství Václava Schinka (34 zaměstnanců), 2 továrny na pozlacování rámů K. Schönbauera a Františka Knechtela (98 a 45 zaměstnanců) a tři průmyslové závody - papírna Ignáce Spira (182 zaměstnanců), tuhové doly bratří Poráků (137 zaměstnanců) a přádelna lnu a konopí ve Spolí u Českého Krumlova (196 zaměstnanců). Nedaleko Českého Krumlova ve Větřní vybudoval Ignác Spiro moderní papírnu a celulózku se 460 zaměstnanci. (Historie papírny Větřní).

Mezi řemesla, která měla v Českém Krumlově stálou tradici, patřili soukeníci; na ně navázala rodina Jungbauerových s podnikem na strojovou výrobu sukna. Počátky tohoto odvětví na Českokrumlovsku lze nalézt ve Zlaté Koruně, kde Jungbauerovi založili továrnu na výrobu sukna, která navázala na tamní tradici přádelny bavlny Antonína Bernarda Josse. V roce 1833 založil Čeněk Jungbauer vlastní továrnu na výrobu sukna přímo v Českém Krumlově, na Novém Městě. Tovární objekt tvořilo několik budov s dílnami, stájemi, stodolou, kůlnami, sýpkami, sklady a rozsáhlým hospodářským zázemím. V továrně bylo 17 strojů, na kterých pracovalo přes 60 zaměstnanců. Továrna ukončila svou existenci 15. července 1848, kdy katastrofální příval vody při několikadenních letních deštích zcela "smetl" celou Jungbauerovu továrnu, na jejíž obnovu již nebylo kapitálu. Později v areálu bývalé továrny na sukno vznikla přípravna tuhy bratří Poráků.

Druhou malou továrnou na sukno v Českém Krumlově byl podnik Františka Wozelky v budově stojící při řece Vltavě, pod kostelem u mostu na konci Kájovské ulice (Kájovská č. p. 58), založený v 60. letech 19. století. Wozelka byl celkem dobře známým dodavatelem sukna pro rakouskouherskou armádu. Uvádí se, že zde byly utkány látky, z nichž byly ušity uniformy granátníků ze Schwarzenberské gardy. Když po první světové válce - po roce 1938 - tyto odbytové možnosti odpadly, byla továrna zrušena. V dobách svých začátků měla továrna 13 spřádacích stolic se 450 vřeteny. Soustrojí pohánělo vodní kolo měřící v průměru 19 stop (5,9 m) a v šíři 6 stop (1,8 m ). Mělo výkon 10 koňských sil.

Snad nejrozšířenější průmyslovou plodinou pěstovanou v okolí Českého Krumlova byl len, proto ve Spolí u Českého Krumlova vznikla roku 1840 další textilní továrna - přádelna lnu a konopí Josefa Rudolfa Schindlera. Stavba továrny byla dokončena v roce 1842; ta poskytovala zaměstnání stovce lidí, pro které byl postaven dělnický dům se závodní kantýnou. Již v roce 1851 podnik zaměstnával 170 lidí. Na počátku 20. století byla továrna rozšířena o přádelnu konopí a poskytovala pracovní příležitost více než 400 lidem.

Více než stoletou tradici má ve městě výroba lišt a rámů, neboť zde působily dvě továrny na pozlacování rámů. Jako první zde vznikla koncem roku 1860 Schönbauerova dílna, která se zprvu specializovala na pozlacovačské práce a později rozšířila obor podnikání na výrobu obrazových rámů. Samostatný objekt zaměřený na tento provoz byl postaven L. Schönbauerem na okraji města v roce 1881. Druhý závod majitele F. Knechta byl na předměstí Tavírně a existoval v letech 1878 - 1893. Výrobky těchto závodů byly velmi vyhledávaným zbožím a jejich část šla na vývoz do mnoha zemí, především na Blízký východ. Závod U trojice převzal v roce 1923 do plného vlastnictví dosavadní společník firmy Julius Tschunko a v majetku jeho rodiny zůstala továrna až do konce druhé světové války.

Velice zajímavou podnikatelskou aktivitou byla existence dvou fotografických ateliérů - Josefa Seidla a Josefa Wolfa, které se věnovaly nejen portrétní zakázkové tvorbě, ale především výrobě turistických pohlednic zachycujících krásy města i celé Šumavy. (Historie fotografie ve městě Český Krumlov).

(mj)

Další informace:
Historie dolování ve městě Český Krumlov
Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov
Historie průmyslové produkce v regionu Český Krumlov