Pravěké a raně středověké osídlení na území města Český Krumlov

Místo při soutoku Vltavy s říčkou Polečnicí přitahovalo pozornost našich předků již od nejstaršího pravěku. Po dlouhém putování hlubokým, nepřístupným kaňonem, lemovaným kopcovitým předhůřím Šumavy, tu řeka vtéká do otevřenějšího, méně členitého terénu. Člověk tu mohl poměrně snadno překročit vodní tok a posléze pokračovat v cestě několika různými směry. Relativně velké plochy na břehu řeky, jakési jazykovité poloostrovy, sevřené několika meandry vodního toku, byly navíc samy vhodné k budování stálých i přechodných sídlišť - osad pravěkých zemědělců a rybářů.

Nejvhodnější podmínky pro osídlení byly tehdy patrně v prostoru dnešního Latránu a tzv. Nového Města. Odtud, z plochy bývalé Dolní panské zahrady, pocházejí také nejstarší nálezy z území města. Je to několik kamenných nástrojů z křišťálu, opálu a křemene, datovaných do závěru starší doby kamenné. Jsou pravděpodobně pozůstatkem krátkodobého sídliště, které tu zřídili lovci a sběrači lesních plodů již někdy před dvanácti až čtrnácti tisíci lety. Totéž místo si pro založení sídliště vybrali i naši první neolitičtí zemědělci - příslušníci lidu kultury s lineární keramikou, někdy v 5. tisíciletí před Kristem. Objev neolitické kulturní vrstvy se zlomky keramických nádob a broušeným kamenným klínem v Českém Krumlově je velmi významný. Lokality tohoto stáří můžeme v jižních Čechách spočítat na prstech jedné ruky. Ta na krumlovském Novém Městě je navíc nejjižnější a svojí nadmořskou výškou kolem 480 metrů také jednou z nejvýše položených v Čechách vůbec.

Doklady tzv. rovinných sídlišť - tedy vsí či dvorců zemědělského obyvatelstva z dalších období pravěku zatím z prostoru města neznáme. Výhodná strategická poloha při prastarém brodu ale nepřitahovala jen běžné osadníky. V několika prehistorických obdobích vybudovali naši předkové na blízké skalnaté ostrožně výšinná sídliště - patrně opevněné opěrné body. Poprvé k tomu došlo na sklonku starší doby bronzové kolem roku 1500 před Kristem, podruhé o zhruba 900 let později koncem starší doby železné - doby halštatské. Výšinnou polohu možná využívali i Keltové v posledním století před narozením Krista (Pravěké osídlení hradního návrší v Českém Krumlově).

Plocha na břehu Vltavy, osídlená již v neolitu, byla zajímavá i pro naše slovanské předky. Ti se zde usadili někdy v průběhu 8. století po Kristu. Z pozůstatků jejich sídliště se zatím podařilo prozkoumat jednu zahloubenou chatu - polozemnici. Stejně jako v případě nálezů ze starší a mladší doby kamenné v těchto místech k tomu došlo v letech 1991 a 1992 při výstavbě kolektoru. V kulturní vrstvě, vyplňující pozůstatky zahloubené části polozemnice, se našlo větší množství střepů z keramických nádob a také kousky vypálené mazanice - zbytky hliněného omazu dřevěné konstrukce stavby.

Druhý, poněkud strmější břeh řeky, na kterém vzniklo později vlastní středověké město, byl osídlen teprve v průběhu raného středověku. Na rozdíl od území Nového Města se tu však prozatím nepodařilo nalézt doklady slovanského osídlení v původní poloze. Důvodem je nebývalá stavební aktivita zdejších obyvatel, jíž padly během téměř osmi staletí existence města za oběť patrně téměř všechny pozůstatky staršího osídlení. Ojedinělé keramické zlomky proto nacházíme pouze v druhotné pozici, přimíchané v mladších kulturních vrstvách z doby existence města. Tak nám pouze dokládají, že někde v blízkosti stávala osada již dlouho před jeho založením. Několik zlomků keramických nádob z 8. - 9. století pochází z archeologických výzkumů v domech čp. 15 na náměstí Svornosti a čp. 29 v Radniční ulici. Tam se našel i jeden o něco mladší keramický střep z 11. či 12. století. Z blíže neznámého místa v Českém Krumlově pocházejí také další tři keramické zlomky. Jsou z 9. - 10. a z 10. - 12. století a najdeme je v depozitáři českobudějovického muzea.

S výjimkou polozemnice z 8. století prozkoumané na Novém Městě jde prozatím pouze o nálezy jednotlivých střepů. Jejich datování však naznačuje, že nějaká, alespoň menší osada našich slovanských předků, mohla existovat na území pozdějšího města - a to možná na obou vltavských březích, kontinuálně po poměrně dlouhou dobu před jeho založením. Zda tomu tak skutečně bylo po celou dobu od 8. až do 13. století, musí v budoucnu prokázat další nálezy.

Historický význam místa na důležité komunikaci podtrhlo nakonec vybudování středověké pevnosti - sídelního hradu pánů z Krumlova a Rožmberka, a o něco později i města v jeho podhradí.

(me)

Další informace:
Pravěké osídlení regionu Český Krumlov
Archeologické výzkumy ve městě Český Krumlov
Archeologický výzkum středověkého města Český Krumlov