Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků Českokrumlovské zahrady a parky v letech 1850 - 1939 (období historismu a moderní doby)

Po zrušení Schwarzenberského hospodářského ústavu v roce 1850 ztratila funkci i jeho ukázková zahrada v Jelení zahradě a v jejím severozápadním rohu postavili novou luštírnu semen (dnešní restaurace Jelenka). Na pozemku ukázkové zahrady vznikl malý parčík s diagonální kompozicí cest. Ve 2. polovině 19. století zaznamenáváme obecné zhoršování stavu historicky vzniklých zahrad. Projevilo se to v zjednodušování zahradní úpravy zámecké zahrady, v redukci počtu skleníků v panských zahradnictvích okolo roku 1870. Zahradnictví v Novoměstké zahradě bylo zcela zrušeno a plocha zahrady pronajata soukromým osobám. Rovněž plochy předměstských zahrad byly postupně zastavovány nově vznikajícími výrobními a továrními objekty.

Na ploše bývalé Horní panenské zahrady (Zahrady bývalého kláštera klarisek) byla roku 1867 postavena nová rozsáhlá budova ležáckých sklepů knížecího pivovaru. Bratří Porákové zřídili na místě bývalé textilky bratří Jungbauerů na Budějovickém předměstí (dnešní území podniku Ambit a.s.) továrnu na zpracování grafitu. Regulační plán z roku 1896 dokládá, že vstupní prostor před továrnou byl parkově upraven v historizujícím stylu s cestní sítí citující barokní schéma trojzubce. Ve středu parku se nacházela kruhová fontána.

Konec 19. století a začátek 20. století je i v Českém Krumlově ve znamení staveb památníků, dnes již většinou zaniklých nebo poškozených. 20. 7. 1890 byl odhalen na Plešivci na pravém břehu Vltavy u dnešní Školy sv. Anežky České pomník císaře Josefa II. Pomník byl situován v prodloužení osy mostu u střelnice a v jeho okolí byla založena pravidelná zahradní úprava. K výročí padesáti let vlády císaře Františka Josefa I. byl v roce 1898 na Horní Bráně u cesty do Rozsypu odhalen pomník připomínající českokrumlovské občany padlé v prusko-rakouské válce roku 1866. Rovněž jeho okolí bylo zahradnicky upraveno.

Pro poznání urbanistické struktury města a rozsahu zeleně ve vztahu k městské zástavbě jsme pro období konce 19. století dobře informováni prostřednictvím regulačních plánů města, vypracovaných A. Nenningem v letech 1895 až 1896. Plány dokládají existenci řady měšťanských zahrad, jež měly kromě užitkových ploch i okrasnou část. Ta byla nejčastěji komponována v historizujícím pravidelném tvarosloví. Charakteristický pro tyto zahrady byl motiv křížení cest, v jehož středu se nacházel kruhový květinový záhon nebo kruhová vodní nádrž. Regulační plán zachycuje soubor těchto zahrad u domů v Linecké ulici, podobnou úpravu měly i některé zahrady na dolním Plešivci a Budějovickém předměstí. V současnosti je prakticky jediným dochovaným příkladem takto utvářených měšťanských zahrad dnes bohužel zpustlá zahrada u domu Latrán č. p. 147.

Roku 1892 byl dosavadní městský hřbitov u kaple sv. Martina (Kaple sv. Martina ve městě Český Krumlov) přeložen na okraj města u Rozsypu. V sousedství vznikl roku 1895 židovský hřbitov. Regulační plán dokládá parcelaci nových hřbitovů a mimo jiné návrh kompozičního členění nového parku mezi římskokatolickým hřbitovem a cestou do Rozsypu. Kolem roku 1900 vzniklo mezi letní plovárnou a kaplí sv. Martina sportovní hřiště, prostory bývalé jezuitské zahrady v té době byly veřejně přístupné, třebaže ještě postrádaly záměrně založenou zahradní úpravu. Roku 1907 zde byl díky úsilí starosty města Franka Khemetera byl založen Městský park. Nově vzniklý park byl slavnostně otevřen 16. 6. 1907. Byla zřízena funkce městského zahradníka a také hlídače. Projekt zahradní úpravy zpracoval zřejmě městský stavební úřad. Autor projektu není znám, ale byl jím pravděpodobně městský stavitel Karl Nowaczek.

Původní plocha jezuitské zahrady byla zvětšena o pozemek bývalého hřbitova. Jihovýchodní část areálu parku byla určena především pro sportovní použití. Roku 1910 byl v severní části nově založeného parku odhalen památník Friedricha Ludwiga Jahna (1778 - 1852), zakladatele německého tělocvičného hnutí. Patrně v letech 1924 - 30 došlo k proměně kompozice parku. V sousedství kaple sv. Martina byla postavena lidová vývařovna s poradnou pro nemocné tuberkulózou. V blízkosti Jahnova pomníku vznikl dřevěný hudební pavilón a následně došlo i ke změně cestní sítě. Systém cest byl doplněn o střední osovou cestu, čímž se uzavřel vnitřní okruh cest. Odhalením památníku obětem 1. světové války v roce 1930 získal městský park kromě rekreační a estetické funkce i funkci pietní.

Další informace: