Městský park v Českém Krumlově - stavební objekty

Městský park v Českém Krumlově - stavební objekty

Bývalá jezuitská letní rezidence (č. p. 55) (Hotel Bohemia Gold):
Je situována v severní části městského parku v blízkosti vltavského břehu. Na místě tří starých dvorců, jež byly zakoupeny v roce 1590, byla českokrumlovskými jezuity postavena v roce 1662 letní rezidence. Budova o čtyřech křídlech s úzkým obdélným nádvořím, uzavřeným v jejím středu, pojala do sebe i část jednoho ze tří původních dvorců (dnešní severní křídlo stavby). Současná podoba objektu pochází z jeho klasicistní přestavby na přelomu 18. a 19. století, kdy byl po zrušení jezuitského řadu v roce 1773 přestavován na bytové účely. Vnější fasády jsou jednoduché, okna jsou rámována paspartami, nároží jsou zdůrazněna omítkovou rustikou. Vstup do nádvoří je v současnosti umožněn průjezdem v jihozápadním křídle budovy. Jak dokládá veduta města z doby kolem roku 1665, existoval vstup do budovy klenutým průjezdem i ve východním křídle - přiléhajícím k zahradě. Zahradní fasáda byla ve své severní části členěna přízemním klenutým loubím (fotografie domu č. p. 55 z konce 19. století dokládá existenci tří zazděných oblouků loubí).

Bývalý hřbitov a hřbitovní kaple sv. Martina (Kaple sv. Martina v městě Český Krumlov):
Přestože byl hřbitov zrušen již v roce 1892, dodnes je patrný terénní zlom v linii bývalé ohradní zdi - na severovýchodě proti sportovnímu areálu a na severozápadě podél osové cesty. Původní hřbitovní kaple byla roku 1585 založena jako dřevěná, spolu s novým hřbitovem, jenž byl do těchto míst přeložen od kostela sv. Víta. Roku 1618 se mělo začít s výstavbou nové kaple, ale v důsledku stavovského povstání byl připravený materiál odvezen a použit k opevnění zámku. Proto byla stavba nové kaple sv. Martina zahájena až v roce 1717, současně s dokončením výstavby kaple na Křížové hoře. V té době vystavěli jezuité poblíž kaple dům pro nemocné, kteří kapli měli jako svou svatyni. Kaple byla dále upravována v roce 1737. Hlavní oltář je z roku 1763 a je dílem krumlovského sochaře Josefa Mucka a malířů Josefa Putze a Christopha Anneise. Oltář kaple sv. Martina je pravděpodobně dílem velešínského rodáka, malíře a duchovního, Bedřicha Kamarýta (1831-1911). Rokokovou kazatelnu vytvořil malíř a řezbář Anton Leyer. Postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckému a sv. Anně. Od roku 1969 je kaple užívána sborem Československé církve husitské. Bývalá hřbitovní kaple sv. Martina je významným architektonickým prvkem jižní části městského parku.

Ohradní zeď parku vůči Linecké ulici:
Areál jezuitské rezidence byl od začátku 17. století nepochybně vymezen ohradními zdmi a ploty. Anonymní veduta z let 1665 až 1670 ukazuje zeď (s naznačenou korunou) mezi domem Plešivec č. p. 60 a vltavským břehem, jež zároveň z jihu vymezovala plochu svatomartinského hřbitova. Veduta z roku 1819 (autoři J. Langweil, A. Langweil a J. Falta) znázorňuje východní úsek hranice bývalého jezuitského areálu na Plešivci jako plot ze (nejspíš kamenných) sloupů a výplněmi z fošen - obdobný, jako donedávna existující ploty v Novoměstské zahradě. Dnešní ohradní zeď parku vůči Linecké ulici, doplněná ozdobným kovovým mřížovým plotem, vznikla současně se založením parku kolem roku 1907. Svým průběhem respektuje starší historickou parcelaci území. Zeď s mříží končí zhruba na úrovni hranice dvorních traktů domu č. p. 61 v Linecké ulici. Dále směrem k řece pokračuje starší zdí z lomového zdiva.

Hudební pavilon:
Postaven během druhé fáze budování městského parku mezi lety 1924 až 1930. Lehká dřevěná stavba historizujícího tvarosloví na půdoryse osmiúhelníku sloužila jako místo promenádních hudebních koncertů a místo posezení a odpočinku. Dřevěná stavba historizujícího tvarosloví na půdorysu osmiúhelníka. Osm dřevěných sloupů je spojeno vaznicovým věncem, jenž nese stanovou střechu komplikovaného složeného tvaru - komolého osmihranného jehlanu, završeného osmihrannou kopulí s hrotnicí. Střecha je v současnosti krytá plechem. Mezi subtilními nosnými sloupy (pilíři) bylo původně dřevěné bedněné zábradlí. Podstřešní římsa byla zdobena (dnes pouze zčásti zachovanými) řezbovanými prkny, vytvářejícími náznak čabraky. V současnosti v dezolátním stavu a provizorně zabezpečen proti další devastaci.

Památník Friedricha Ludwiga Jahna:
Je situován nedaleko okružní cesty podél řeky, zhruba naproti hotelu Růže. Původní přístup k památníku od severu dnes již zaniklým samostatným chodníkem. Jednoduchá kamenná stéla, tvořená vztyčeným kamenicky neopracovaným žulovým balvanem. Na severní straně původní osazena bronzová tabule s reliéfem hlavy F. L. Jahna (1778 - 1852) a pamětním textem. Reliéf i tabulka byly odstraněny po roce 1945. Původní podoba památníku doložena fotodokumentací.

Památník padlých v 1. světové válce:
Vybudován roku 1930. Kamenný sokl a stély se jmény padlých byly završeny sochou vojáka. Poničen nejprve v roce 1945 (tehdy odstraněna socha vojáka), definitivně zrušen na konci 80. let v souvislosti se stavbou nedalekého Památníku bojů a vítězství nad fašismem. Zbylá nadzemní část památníku na konci 80. let byla převezena do areálu Technických služeb. Původní podoba památníku doložena fotodokumentací.

Památník bojů a vítězství nad fašismem:
Na nízkém podstavci je umístěna vysoká kamenná stéla. Do jednoduchého pískovcového hranolu jsou vymodelovány hlubokým reliéfem postavy, vyjadřující svou vertikalitou a liniemi modelace ideový námět památníku. Součástí památníku jsou prvky technické povahy: osvětlovací reflektory, stožáry městského osvětlení a dva vlajkové stožáry.

Další informace:
Městský park v Českém Krumlově - historický vývoj území
Městský park v ČK - historický vývoj zahradní úpravy do začátku 20. století
Městský park v Českém Krumlově - jeho založení a další vývoj ve 20. století