Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků ve 14. a l5. století (období gotiky)

Na území historického jádra města Českého Krumlova vznikal postupně již od jeho založení překvapivě bohatý soubor různých druhů zahrad. Zahrnoval zahrady klášterní, panské zahrady hradní a později zámecké, vinice i oboru, zahrady okrasné i užitkové zahrady českokrumlovských měšťanů atd. Z pohledu historického lze říci, že první zahrady jsou doloženy již ve středověku z období 14. století. Pro vzhled města Český Krumlov v období středověku bylo typické, že zadní části městských parcel byly daleko méně zastavěny než je tomu dnes. Vzhled intravilánu města byl proto více než dnes dotvářen drobnými parcelami luk, zahrad a sadů. V blízkém okolí města na území historických předměstí, především na Plešivci a Horní Bráně, se mezi řídkou zástavbou spíše vesnického charakteru nacházely zemědělsky obdělávané pozemky s roztroušenými dvorci a hospodářskými staveními.

Jedny z nejstarších českokrumlovských zahrad jsou zahrady bývalého kláštera minoritů a zahrady bývalého kláštera klarisek. Vznikly po polovině 14. století u nově založených konventů sv. Františka a sv. Kláry na Latránu.

Ve třech nádvořích sevřených ambity, v tzv. rajských dvorech,se nacházely rajské zahrady. Ve středu jejich plochy byla umístěna kamenná nádrž na vodu, k níž vedly cestičky dělící zahradu na čtyři pravidelná pole. Na záhonech se zde pěstovaly léčivé rostliny a květiny pro výzdobu klášterního kostela. Alespoň rámcově lze získat představu o uspořádání prostoru rajské zahrady v konventu bekyň, kde se kamenná cisterna dosud dochovala. V areálu klášterů se nacházel hřbitov a užitkové zahrady, květnice, zelinářské zahrady a štěpnice.

Z období 15. století jsou kromě klášterních zahrad v archivních pramenech zmiňovány i zahrady českokrumlovských měšťanů. Měšťanské zahrady, louky a pole, nacházející se na ploše údolní nivy vltavských meandrů, byly s pokračujícím růstem města postupně zastavovány. Bylo tomu tak i v případě založení Nového města (po roce 1375), jehož středověká zástavba se od hlavní latránské ulice postupně rozšířila až do míst dnešního pivovaru Eggenberg.

Další informace: