Historie hudby ve městě Český Krumlov

Liber depictus, Český Krumlov 1.polovina 14. století, Svatý Vít a kejklíři Hudební život Českého Krumlova se v minulosti soustřeďoval hlavně kolem farního kostela sv. Víta, kolem šlechtického dvora na českokrumlovském zámku a kolem minoritského konventu. S každým z těchto míst byl spjat určitý typ hudebních těles a produkcí.

První doklady o hudebním životě Českého Krumlova jsou z doby kolem roku 1400. Z té doby se dochoval "scénář" božítělové slavnosti s popisem procesí od farního kostela k minoritskému konventu. Text se podrobně zabývá i hudební stránkou slavnosti, vyjmenovává, kdo má co kdy a kde zpívat. (Slavnost ukazování ostatků ve městě Český Krumlov).

Varhany na kůru literárů v kostele sv. Víta ve městě Český Krumlov, historické foto, foto: B.Kerschner Již tehdy jsou tu jmenováni takzvaní choralisté, sbor sestavený z chlapců z chudých rodin, kteří bydleli společně ve škole a zpěvem v kostele si vydělávali na živobytí. Od středověku až téměř do našeho století byl sbor choralistů hlavní institucí, která zajišťovala každodenní bohoslužebný zpěv ve farním kostele. O repertoáru, organizaci i "vytíženosti" souboru svědčí velké množství pramenů. Část repertoáru se dochovala. (Choralisté ve městě Český Krumlov).

Kolem roku 1490 vzniklo literátské bratrstvo, cechovně organizované sdružení měšťanů, kteří si za svůj cíl vytkli zpěv při nedělních a svátečních raních mších. Pro literáty byla postavena pozdně gotická západní kruchta v kostele sv. Víta. Před polovinou 16. století bratrstvo zaniklo a v roce 1554 ho obnovil Vilém z Rožmberka. Rovněž repertoár literátského bratrstva se částečně dochoval do dnešních dnů. (Literátské bratrstvo ve městě Český Krumlov).

..Spoluúčast varhaníka byla na kůru samozřejmostí. Varhany jsou doloženy od druhé poloviny 15. století, nové nástroje se stavěly kolem roku 1490, v roce 1562 a v roce 1606. V té době působila v Českém Krumlově varhanářská dílna Tomáše Greviše. Kolem roku 1600 měl varhaník k dispozici dvoje varhany. O větších svátcích spoluúčinkovali také instrumentalisté z rožmberské muziky. (Historické varhany ve městě Český Krumlov).

Hudebníci ve službách Rožmberků jsou doloženi nejpozději od poloviny 15. století - Oldřich II. z Rožmberka zaměstnával trubače, kolem roku 1500 k nim přibyl ještě pištec. Po roce 1520 soubor zanikl. V roce 1552 založil Vilém z Rožmberka slavnou rožmberskou muziku, nejvýznamnější hudební soubor ve službách české šlechty v předbělohorské době. (Rožmberská muzika ve městě Český Krumlov).

Zlatokorunská škola, učební pomůcka z 18. století, vyobrazení dobových hudebních nástrojů

V roce 1602 společenský život na zámku utichl a zdá se, že byl obnoven až v roce 1664, kdy se ujal vlády Jan Kristián I. z Eggenbergu a kdy vznikla eggenberská kapela. V letech 1690 - 1711 byl jejím kapelníkem Domenico Bartoli, repertoár je znám ze soupisu hudebnin z roku 1706. Rovněž Schwarzenbergové založili několik významných hudebních souborů, jejichž činnost je dobře dokumentována ve známé schwarzenberské hudební sbírce. Šlo zejména o českokrumovské zámecké divadlo (otevřeno v roce 1768), dechovou harmonii (1771 až asi 1802), loveckou hudbu (vznik kolem roku 1800) a granátnickou kapelu (od roku 1875). (Schwarzenberská garda).

Tzv. Schwarzenberská granátnická kapela na II. nádvoří zámku Český Krumlov, počátek 20. století, historické foto, foto: Micko

Vrátíme-li se do kostela sv. Víta, během první poloviny 17. století mizí zprávy o literátském bratrstvu, zato se v účetních knihách kostela objevují čtyři zpěváci - sólisté, o něco později ještě další profesionální hudebníci. Až do 19. století tu přitom stále funguje sbor choralistů. Repertoár svatovítského kůru je dokumentován dochovanými hudebninami od druhé poloviny 18. století do současnosti.

Kostelní č.p. 162, přední průčelí Hudební divadlo bylo neodmyslitelnou součástí jezuitského školství. V českokrumlovské jezuitské koleji (Horní č. p. 154) byla pravidelná představení zahájena už v předbělohorské době. Pro veřejnost, zejména o svátcích nebo při návštěvách vrchnosti, byla hrána alegorická latinská dramata, v nichž měla hudba široký prostor. Jak dokládá jediná dochovaná partitura z roku 1750, některé hry byly v podstatě operně prokomponované a byla v nich použita instrumentální hudba, recitativy, árie, sbory a balet.

Skromnější hudba se asi provozovala v kostele sv. Jošta (ve 2. polovině 17. století německé písně s doprovodem varhan), zajímavý repertoár zněl v kostele Zvěstování P. Marie minoritského kláštera. V roce 1692 stál v čele konventu významný český skladatel Bernard Artophaeus (1651-1721). Psal tzv. františkánské mše, moteta a duchovní koncerty. Jeho skladby se v Českém Krumlově nedochovaly, na kůru konventního kostela se však kromě vzácných varhan z roku 1682 dochovala sbírka pražských a augsburských hudebních tisků z první poloviny 18. století.

Nejzajímavější postavou hudebního života města v 1. polovině 19. století byl Karel Patka (1780-1857), ředitel městské hudební školy, nejstarší veřejné hudební školy v Čechách založené v roce 1780. Během 19. století vzniklo několik spolků zaměřených na společenské pěstování hudby: hudební spolek (1812), Liedertafel (1812), německý pěvecký spolek (1854), Männergesangverein (1863), česká Čtenářská beseda s pěveckým odborem (1881), pěvecký spolek Dalibor (1906).

Zrcadlový sál na zámku Český Krumlov, detail výmalby, hudební nástroje a notový zápis

(mho)

Další informace:
Českokrumlovské zámecké fanfáry
Historie hudby v regionu Český Krumlov
Zámecké divadlo v Českém Krumlově