Založení kláštera ve Vyšším Brodě

Sledujeme-li přípravy Voka z Rožmberka k založení kláštera, které lze podložit písemnými prameny, musíme si také všimnout vztahu mezi králem Přemyslem Otakarem II. a Vítkovci. Vok z Rožmberka zastával významné postavení na přemyslovském dvoře. Od roku 1255 byl doživotním maršálkem království. Vlastní průběh založení kláštera je podle Jaroslava Čechury nejlépe písemně doložené založení ze všech cisterciáckých a snad vůbec ze všech klášterních fundací v českých zemích v době přemyslovské. Cisterciácký řád vznikl v Burgundsku na přelomu 11. a 12. století. Patřil k reformním hnutím, reagujícím na rozpor mezi ideály a skutečným stylem života tehdejších klášterů. Cisterciáci vycházeli z původní řehole svatého Benedikta ze 6. století. Požadovali oddělení od laického světa, návrat k prostotě, chudobě a práci. Benediktovo "Ora et labora" (Modli se a pracuj) se stalo programem cisterciáckého řádu. První klášter tohoto řádu byl založen v roce 1098 v Citeaux ve francouzském Burgundsku jižně od Dijonu. Citeaux, latinsky Cistercium, dalo řádu sídlo i jméno. V Čechách vznikl první cisterciácký klášter v letech 1142 až 1144 v obci Sedlec. Před Vyšším Brodem vzniklo v Čechách sedm cisterciáckých klášterů.

Zcela ojedinělá je nedatovaná listina Voka z Rožmberka, v níž žádá opata v Citeaux o povolení zřídit cisterciácký klášter, který měl být osazen mnichy z rakouského Wilheringu na Dunaji u Lince. Vok se v této listině zavázal, že věnuje klášteru majetek s ročním výnosem šedesáti talentů stříbra a dvě vinice. Z roku 1258 je zachováno nařízení generální kapituly cisterciáckého řádu, zasedající v Citeaux, v němž pověřuje opaty v Baugarttenbegu a Pomoku, aby uskutečnili vizitaci místa "in quo funtare intendit abbatiam monachorum nostri ordinis vir dominus de Rosamberch marescallus Bohemiae". V dalším roce bylo nařízení opakováno, neboť vizitace se do té doby neuskutečnila. Vzhledem k tomu, že generální kapitula se scházela po roce 1233 vždy 13. září a trvala pět dní, lze doložit "terminus ante quem" sepsání listiny Vokem z Rožmberka již před zářím 1258. Žádost o vizitaci totiž musela předcházet zasedání generální kapituly v tom roce, na němž ji wilherinský opat předložil.

K vlastním přípravám k založení vyšebrodského cisterciáckého kláštera došlo na přelomu května a června 1259 a proběhly zcela na poli kanonického práva. Samotný akt se uskutečnil za přítomnosti pražského biskupa Jana III. z Dražic, který cestoval na jih přes Týn nad Vltavou, kde 23. května 1259 vydal ve prospěch nové fundace konfirmační listinu potvrzující Vokův dar patronátních práv ke kostelům v Rožmitálu na Šumavě a v Přídolí. Z listiny je patrné, že k vlastní fundaci nedošlo, neboť příjemci Vokova daru jsou nazýváni pouze "fratres Cisterciensis ordinis".

Profesor doktor páter W. Schmidt popisuje vysvěcení vyšebrodského kláštera takto: "Na svatodušní neděli 1. června 1259 pražský biskup Jan III. z Dražic za přítomnosti mnoha šlechticů a množství lidu vysvětil klášterní kostel. Hlavní oltář z oltářního kamene s jednoduchým křížem nad ním a Vok z Rožmberka přede všemi ústně zopakoval darování, jež bylo odevzdáno opatu Ottovi a dvanácti mnichům, kteří byli povoláni z Wilheringu. Přirozeně již dříve zvolili místo, kde se usadí, a zbudovali prozatímní příbytky". Pan Josef Stöcklou v německé kronice Vyššího Brodu na straně 11 píše: "... klášterní kostel, tehdy pouze dřevěná nouzová stavba ..." a páter Dominik Kaidl se snaží detailně rozebrat zakládací listinu i další dvě listiny Budivoje a Vítka z téhož dne. Mimo jiné píše: "... prvý červen 1259 platí jako den založení vyšebrodského kláštera. O opatovi a konventu není zmínka". Jaroslav Čechura na základě rozboru zakládací listiny uvádí: "Z formulací listiny, jež je dílem biskupské kanceláře, lze usuzovat, že řeholníci z Wilheringu, kteří měli klášter osadit, dosud nedorazili. Je to vlastně kanonické potvrzení nové fundace, současně však i doklad toho, že ještě v roce 1259 neměl Vok svého notáře. Listinu nemohli sepsat ani řeholníci, neboť celý fundační akt proběhl bez jejich přítomnosti".

Záměrně jsem vybral tuto širokou škálu názorů na l. červen 1259, kdy byl nový cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě oficielně založen. Při této příležitosti nemohu opomenout skutečnost, že do 13. září 1259 nebyla provedena uložená vizitace nařízená generální kapitulou v Citeaux, a tak je více než pravděpodobné, že mniši z Wileringu ve Vyšším Brodě l. června 1259 nebyli. Samotné nadání představuje konglomerát dávek nejrůznějšího druhu, připomínající poněkud přemyslovské donace knížecího období. Hlavní nadání tvořil "klášterní les", jehož hranice listina přesně vymezuje. Celé rozsáhlé území mezi Vltavou a zemskou hranicí, které nově založený klášter získal, bylo značně členité, z převážné části porostlé lesy. V poměrně dlouhém výčtu nadání převažuje podíl na feudální rentě, aniž je přesněji specifikována její forma. Také rozptyl vsí, z nichž měl klášter dostávat desátky, byl značný.

Vznik vyšebrodského kláštera je mimo historicky důvěryhodné dokumenty a písemnosti opředen i pověstmi, které se dobře poslouchají a čtou. Páter Dominik Kaidl nalezl v rukopise z 30. června 1629 pověst, ve které se praví: "Na onom místě klášterního hřbitova, kde v současnosti stojí kaple svaté Anny, již kdysi podobná kaple stála. Byl v ní obraz Matky Boží Bolestné s mrtvým Ježíšem Kristem na klíně. Tak Vok z Rožmberka, který měl své sídlo na sousedním hradě Rožmberk, chtěl jednoho dne v kapli vykonat pobožnost. Ke kapli musel na koni projet řekou Vltavou na druhý břeh. Právě v tom čase vystoupila řeka, až se Vok dostal do nebezpečí života. Na památku toho, že unikl smrti, nechal na místě kaple postavit klášter". Základem snad může být historická skutečnost. Nebezpečí života, do něhož padl Vok z Rožmberka při útěku přes řeku Inn po bitvě u Mühldorfu nad Innem 25. srpna 1257, ve které vévoda Ludvík II. Bavorský porazil krále Přemysla Otakara II. Kaple na klášterním hřbitově zasvěcená Matce Boží se objevuje poprvé až v listině z 22. července 1385. O kapli svaté Anny se poprvé praví v nápise na obraze prvního vyšebrodského opata Otta, který byl zhotoven až v letech 1608 až 1620. Na obraze se nachází latinský nápis pravící, že "Otto, první opat Vyššího Brodu z kláštera Wilhering byl s 12 mnichy zaveden synovi Petra z Rožmberka v roce 1259". Tento Otto byl prvním vyšebrodským opatem od roku 1259 až do roku 1281.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Vyšší Brod
Klášter Vyšší Brod
Církevní objekty v regionu Český Krumlov
Církevní dějiny regionu Český Krumlov