Dlouhá č. p. 97, 98

Lokace:
Dlouhá č. p. 97, 98

Popis objektu:
Dvoupatrový objekt svou šířkou porušující systém parcelace bloku s poměrně úzkými domy. Zabírá původně 2 - 3 středověké domy. Objekt má složitější systém střech různě orientovaných. Uliční průčelí je sedmiosé s historizující fasádou z roku 1875. Všechny otvory se segmentovým záklenkem. Oba starší objekty si přes jednotné průčelí zachovaly dispozici samostatných domů s oddělenými vstupy.

Stavebně historický vývoj:
Oba objekty jsou středověkého původu.

Č.p. 97: ze středověku snad zachována vstupní síň s trámovým stropem s jednoduchým záklopem, z renesanční úpravy v patře síň s dvěma poli hřebínkové klenby.

Č.p. 98: renesančního původu je přízemní místnost s valenou klenbou s výsečemi v zadním traktu.

Druhé patro u č. p. 97 i 98 v celém rozsahu až z 2. poloviny 19. století.

Významné architektonické detaily:

vstupní síň v č. p. 97 s jednoduchým záklopovým stropem
hřebínková klenba v 1. patře č. p. 97
ostění renesančních otvorů a středověkého okénka v dvorní fasádě
citlivá adaptace přízemního koridoru na dvorek v č. p. 98
litinové konzoly pavlače dvorního průčelí č. p. 98
průčelí z r. 1875, dochovány původní výplně i s deštěním

Historie obyvatel domu:
Č.p. 98 :
Nejstaršími známými majiteli domu byli členové rodiny Štětkovy, podle nichž se také v prvních dvou desetiletích 16. století nazýval domem Štětkovským. V roce 1521, kdy již z rodiny bývalých držitelů nebyl nikdo naživu, prodal tento dům Jeroným Schifile, patrně vykonavatel pozůstalosti, Alexandru Menychovi, který byl po celá dvacátá léta 16. století členem českokrumlovské městské rady. V roce 1531 prodal Menych svůj dům Hansi Dinhofovi. Nový majitel zemřel v roce 1542 a zanechal vdovu Dorotu a sirotky Barboru, Maruši a Ondřeje. Ve druhé polovině čtyřicátých let byl již Ondřej schopen převzít otcovský dům. Kromě rodného příjmení užíval také příjmení Podlauf. Zemřel v roce 1576 a dům odkázal manželce Aleně. Ta se patrně provdala do Prachatic za Víta Sochora, který v roce 1577 dům prodal lazebníku Wolfu Eisenfeindovi. Po Wolfově smrti v roce 1583 připadl dům odúmrtí rožmberské vrchnosti. Petr Vok z Rožmberka dům v roce 1594 prodal svému dvornímu malíři Bartoloměji Beránkovi - Jelínkovi, který zde zřejmě žil již před jeho koupí. Nejznámějším Bartolomějovým dílem byla výzdoba českokrumlovské zámecké věže (Zámek č. p. 59 - Zámecká věž), ale i zámku v Bechyni. Zemřel v roce 1618 a dům připadl jeho manželce Martě. Od roku 1626 žil v domě správce eggenberských panství na Orlíku a Zvíkově Jan Nič, jehož v roce 1644 vystřídal městský písař Jan Adam Puffer. Dalším majitelem domu byl od roku 1660 adjunkt knížecí účtárny Tomáš Schwarz. Od roku 1711 zde zastihujeme kloboučníka Jana Andersta, po němž v roce 1735 přichází další kloboučník, Josef František Neumüller. Jeho rod v domě žil až do poloviny 19. století. Od roku 1848 patřil dům Leopoldu Sklenářovi, který jej v roce 1875 spojil s č. p. 97.

Č.p. 97 :
Po blíže neznámém Jírovi se v tomto domě v prvních letech 16. století objevuje sladovník Mašek, který zemřel v roce 1521. O tři roky později prodal Maškův syn Sylvestr dům sládku Ambrožovi, zvanému tlustý sládek. Po Ambrožově smrti zůstala v domě krátký čas vdova se třemi syny. V roce 1543 se synové zřejmě již osamostatnili a Ambrožova vdova prodala dům ševci Matesovi, který se sem přistěhoval z Latránu. Mates zemřel někdy na konci padesátých let 16. století a jeho vdova Dorota v domě zůstala až do roku 1571, kdy ho prodala ševci Floriánu Rannerovi. V roce 1596 zemřela Floriánova manželka Mariana. O rok později se Florián oženil s Voršilou, vdovou po Filipu Nussovi a odstěhoval se k ní do domu Kájovská č. p. 54. Svůj dům prodal v roce 1598 lazebníku Ludvíku Pfeifferovi, který pocházel ze Švábska a předtím žil v Latránu. Ludvík zemřel v roce 1617 a jeho vdova Dorota žila v domě až do roku 1624, kdy se zde objevuje malíř Jiří Sporeigl. V roce 1633 se sem nastěhoval tkadlec nebo pláteník Ondřej Schütz, jehož v roce 1650 vystřídal soukeník Lorenc Baurnschmidt. Od roku 1693 dům patřil primátoru Adalbertu Langerovi. V roce 1740 zde zastihujeme sedláře Pavla Hochendörffera. Od roku 1796 v domě bydlel další sedlář Augustin Geble, jehož rodina jej obývala až do roku 1840, kdy dům získal Leopold Sklenář. V roce 1875 byl pak dům spojen s domem č. p. 98.

Legendy, vyprávění, zajímavosti:
Dům obýval bohatý měšťan, jenž nepovolil dceři, aby si vzala hocha, kterého milovala. Vybral jí velmi bohatého muže. Po svatbě, kterou uspořádal v tomto domě, se oba novomanželé vydali na cestu do Českých Budějovic, odkud ženich pocházel. Na cestě se jim za Mirkovicemi stalo neštěstí. Nikdo nevěděl přesně, co se přihodilo, jen postilion, který vezl poštu do Českého Krumlova, nalezl převrácený vůz a nevěstu, ženicha i kočího mrtvé. Hned noc nato měl otec nevěsty strašný sen, kdy mu jeho dcera vyčítala, že se musela takto vdát.