Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků za vlády posledních Rožmberků (období renesance a manýrismu)
V polovině 16. století
vznikla jižně od areálu klášterů zahrada u vdovského sídla Anny z
Rogendorfu na Novém Městě (tzv. Novoměstská
zahrada). Původně zde se nacházející poddanské domy a dvorce se
zahradami byly vykoupeny a na jejich místě postupně vznikla městská
panská zahrada, pravděpodobně ještě středověkého charakteru.
Zahrady a vinice se v polovině 16. století rozkládaly také na
jižních svazích pod Horním
hradem. V 16. století vznikají i zahrady na návrší západně od
českokrumlovského hradu, v místech později vzniklé zámecké
zahrady. Středověké opevnění západního předpolí hradu, tzv.
Plášť, již od poloviny 15. století vymezil vnitřní chráněné území,
na němž posléze vznikly panské zahrady (viz pomístní označení
"zahrada na Plášti", "plášťová zahrada"). K roku 1555 je zde
doložena existence letohrádku (lusthauzu). Zajímavé je, že v těsné
blízkosti panské zahrady, jak dokládá zpráva z roku 1554, se
nalézala zahrada panského krejčího Linharta Hyrše. Zpráv o
existenci měšťanských zahrad a zahrad u hospodářských dvorců máme z
druhé poloviny 16. století relativně mnoho; potíže působí spíše
jejich lokalizace, ale hlavně málo údajů o jejich podobě. K
významným patřil dvůr se zahradou rožmberského hejtmana Jana
Benýtka, oblíbence Petra Voka z
Rožmberka. Právě dobrým vztahům hejtmana s rožmberským vladařem
vděčili obyvatelé Plešivce za zřízení vodovodu, jenž do Benýtkova
dvora a pro další domy na horním Plešivci přivedl vodu z panských
zahrad (t.j. z dnešního zásobního
zahradnictvísprávy
zámku). Z roku 1612 pochází zpráva, že abatyše kláštera
klarisek koupila od malíře Bartoloměje
Beránka Jelínka chmelnici a pole na Budějovickém předměstí. V
podobě městské krajiny České Krumlova se kromě zahrad, sadů,
chmelnic a polí uplatňovaly i městské výrobní objekty: pila, mlýn,
cihelna a vápenka na Plešivci.
Za panování Viléma z Rožmberka byl dalšími nákupy zvětšen rozsah Novoměstské zahrady. Zahrada (v té době označovaná jako tzv. dolní zahrada na Novém městě) byla se zámkem spojena systémem krytých chodeb, takže byla pro zámecké panstvo komunikačně snadno dostupná. Zahradní úprava se postupně začíná měnit v duchu renesance. Zatímco o jejím kompozičním uspořádání nemáme zprávy, je naopak známo, že se zahrada stala místem vědecké práce jednoho z předních českých přírodovědců své doby - Adama Zalužanského ze Zalužan. O vysoké odborné úrovni zde pracujících zahradníků svědčí i zmínka o oranžerii, pravděpodobně druhé nejstarší ve střední Evropě, a také pozdější inventáře pěstovaných exotických rostlin.
Roku 1590 byly na příkaz
Rožmberků
městem pro českokrumlovské jezuity vykoupeny tři dvorce a přilehlé
pozemky naproti jejich nové koleji (z let 1586 - 1588), na levém
vltavském břehu v místech, kde se dnes nachází Městský
park. Rok poté již byl nově vzniklý jezuitský areál obehnán zdí
a zpřístupněn z jezuitské koleje dřevěným mostem přes Vltavu.
Na jihu a západě byly pozemky jezuitů vymezeny plochou hřbitova s
tehdy ještě dřevěnou kaplí
sv. Martina, objektem chudobince (č. p. 60) a dále několika
usedlostmi při dnešní Linecké ulici. Postupně se tak utvářelo
předměstské řádové letní sídlo, jež nepochybně zahrnovalo i plochu
zahrad. Jakoby ve stínu Vilémových stavebních počinů v Českém
Krumlově stojí období vladařství Petra
Voka z Rožmberka. Přitom tento poslední Rožmberk i na Českém
Krumlově projevil svůj zájem o teologickou a historickou
literaturu, sběratelství, o přírodu a zahrady. Svou pozornost
rozdělil rovnoměrně mezi město i zámeckou rezidenci. Právě za jeho
panování letech 1593 až 1600 vznikla severně od zámku (na dnešním
území Jelení
zahrady) obora a uprostřed zámeckého rybníka "zahrada na
ostrově". Vlastní rozlohou poměrně malá zahrada na půdorysu
pravidelného čtyřúhelníka (čtverce o rozměrech přibližně 75 x 75
metrů) byla obehnána obvodovou zdí s ochozem. Výše zmiňovaný
lusthauz byl zřejmě situován v ose zahrady. Stručný popis tehdejší
zahradní dispozice nabízí zajímavou analogii se současnou zahradou
na Kratochvíli. Konfigurace terénu v případě českokrumlovského
zámku umožňovala pohledovou vazbu zahrady na severní fasádu zámku,
kde se v místech dnešního Zrcadlového
sálu nacházel někdejší palác posledních Rožmberků.
Z něj se otvíral působivý pohled na zahradu, která se pod ním
rozprostírala. Do prostoru severního předpolí hradu (resp. zámku)
je nutno dále situovat i v archivních pramenech zmiňovanou oboru,
bažantnici, brusírnu drahokamů a pilu na zpracování exotických
dřev. Nedaleko, na dnešním 5.
zámeckém nádvoří mimořádně vznikala v té době rozlehlá palácová
stavba. Stavěl ji Domenico
Benedetto Cometta z Eckthurnu. Palác (dnes známý jako tzv.
Renesanční
dům) se obracel ke svahu s panskými zahradami nad zámkem svou
severozápadní fasádou se šesti mimořádně velkými nikami. Vokův
ambiciózní stavební program byl zřejmě ohlasem na založení
Královské obory císařem Rudolfem II. a je dokladem kulturní
orientace posledních Rožmberků na umělecký okruh císařského dvora v
Praze.
Zahradní umění konce 16. století dosáhlo svého vrcholu v Českém Krumlově v manýristických úpravách Novoměstské zahrady. V té době byla nejnáročněji upravenou zahradou z těch několika, které Rožmberkům v Českém Krumlově patřily. Kompoziční členění a vzhled zahrady lze dobře rekonstruovat podle inventářů z přelomu 16. a 17. století, pořízených v době, kdy tato zahrada s celým českokrumlovským panstvím přechází do majetku císařské komory. Pestré druhové složení "ohrad" v Novoměstské zahradě, t.j. směs ovocných stromů, keřů, léčivých rostlin a okrasných květin, sice ještě prozrazují ještě dozvuky středověkého pojetí zahrad, zahrada jako celek je však pojednána v duchu renesance. Ze souboru renesančních typů zahradních prostorů lze Novoměstskou zahradu nejspíše označit za "giardino de semplici", zahradu se smíšeným užitkovým i okrasným charakterem. Byla nejčastěji rozdělena pravoúhlým systémem cest na čtvercové záhony, lemované nízkým plůtkem ze zimostrázu. Záhony samy byly osázeny květinami a okrasnými dřevinami, čtverce bývaly doplněny altány.
Další informace:
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků ve 14. a l5. století (období gotiky)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků za císařské správy v letech 1601 - 1622 (období manýrismu)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků v období vlády knížat z Eggenbergu v letech 1622 - 1719 (období manýrismu a nástupu baroka)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků za vlády prvních dvou generací knížat ze Schwarzenbergu v letech 1719 - 1782 (období baroka a rokoka)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků v letech 1782 - 1850 (období klasicismu a romantismu)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků v letech 1850 - 1939 (období historismu a moderní doby)
- Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků od roku 1939 do současnosti