Historie fotografie ve městě Český Krumlov

Fotografie - "malba světlem" - okouzlovala před více než sto lety stále větší počet lidí. Z velkých měst začali do provincií vyjíždět první fotografičtí pionýři se svými dřevěnými kamerami, stativy a spostou nezbytných rekvizit, aby na skleněné desky zachytili motivy, až dosud vyhrazené pouze kreslířům, grafikům a malířům.

V 70. letech 19. století se také začal šířit turismus jako způsob poznávání neznámých končin a využití volného času majetnějších vrstev. Turisté požadovali péči, a tak záhy začala éra podnikání zaměřeného na uspokojování jejich potřeb.

Kromě hotelů, hostinců a turistických chat, průvodčích turistů a horských vůdců se do služeb turistiky dala řada autorů, nakladatelů a knihkupců, uspokojující stále narůstající hlad po tištěných turistických průvodcích, mapách, plánech a také po prvních upomínkových předmětech, mezi něž patřily i obrázkové dopisnice, pohledové lístky - zkrátka pohlednice.

První pohlednice byly ještě dílem grafiků, brzy se však staly doménou fotografů. Jejich zájem se samozřejmě nemohl vyhnout ani Českému Krumlovu. Prvenství měl zřejmě původně vídeňský fotograf Gottfried Zimmer, rodák z Českých Žlebů na Prachaticku (narozen roku 1847). S jeho jménem a podnikáním jsou velmi úzce spojena i dvě nejznámější jména prvních opravdu krumlovských fotografů, lidí, kteří zde dlouhá léta žili, pracovali a zasloužili se o vynikající dokumentaci města na přelomu 19. a 20. století a v první polovině našeho století. Oba u Zimmera pracovali.

První z nich, Josef Wolf (narodil se v Českém Krumlově 1864, zemřel v Českém Krumlově 1938), se v Zimmerově krumlovském ateliéru v letech 1881- 1884 vyučil.

Druhý, Josef Seidel (narodil se u Děčína 1859, zemřel v Českém Krumlově 1935), přišel do Zimmerovy firmy jako hotový fotograf a stal se v roce 1888 jejím obchodním šéfem. V roce 1890 firmu převzal a přeměnil ji na vlastní podnik.

O rok později se do Krumlova vrátil z vandru Josef Wolf, získal zde fotografickou licenci a založil rovněž vlastní firmu. Další životní a fotografické osudy obou Josefů si byly v lecčems podobné: oba se krátce na to oženili a založili rodinu. Oba plnili své archívy cennými snímky přírody, krajiny, samot, obcí městeček a měst, kostelů a jejich interiérů, starobylých památek, všedních i slavnostních chvil v životě obyvatel Krumlova a Šumavy. Oba si vychovali pokračovatele a oba opustili své milované dílo ve třicátých letech 20. století s odstupem necelých tří let - Wolf jako 74 letý, Seidel pouze o dva roky starší.

Oba měli svoje speciality. Wolf byl mj. prvním fotografem v Rakousko-Uhersku, který pořídil fotografie při natáčení filmu. Stalo se to při filmování hořických pašijových her, které prováděla v roce 1897 americká filmová společnost Charlese Hurda. O dva roky dříve navázal Wolf spolupráci s francouzskou filmovou společností Pathé Freres Paříž. Byl autorem specializovaných snímků, zachycujících mj. chov pstruhů a perlorodky na Šumavě, nebo různé stavební detaily historických objektů.

Seidel byl zase přímo opojen Šumavou a jejími obyvateli. Ze svých fotografických výprav do dosud těžko přístupných míst přinášel a později přivážel nové a nové unikátní záběry. Stal se dokonce jedním z průkopníků lyžařství na Šumavě a na své zimní výpravy vyrážel s batohem na zádech a s nemotornými prkny na nohou. Nebál se zavádět různé fotografické novinky - panoramatické snímky krumlovského náměstí z doby okolo roku 1905, Alpského rozhledu z Kleti nebo pokusy s barevnou fotografií jsou toho důkazem.

Pohlednice českokrumlovských fotografů, které přes čtyřicet let v plodné konkurenci nadšeně pořizovali, vyráběli a prodávali, dnes tvoří součást každé solidnější sbírky. Nacházejí se samozřejmě i ve fondech okresního archívu a ve sbírkovém fondu okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově.

(pj)