Město Český Krumlov a jeho obyvatelé v 17. a 18. století

Z období pozdní renesance a manýrismu přecházel Český Krumlov do období baroka s ustáleným počtem domů a obyvatel. Hrůzy třicetileté války se města téměř nedotkly, o čemž svědčí také skutečnost, že oproti 336 měšťanským domům v roce 1600 jich bylo v roce 1653 v Českém Krumlově celkem 351, z čehož byly čtyři pusté.

Přibližný odhad počtu obyvatel v polovině 17. století by bylo možné vyjádřit číslem 2500. Českokrumlovští měšťané byli v naprosté většině řemeslníky a živnostníky. Jejich pole a zahrady v okolí Českého Krumlova měly celkovou rozlohu 225 hektarů.

Podívejme se na počty řemeslníků v některých profesích, jak je zachytily písemné prameny z poloviny 17. století. Byli tam tenkrát mimo jiné 2 zámečníci, 2 kotláři, 9 kovářů, 8 tesařů, 2 truhláři, 2 bednáři, 8 zedníků, 13 koželuhů, 4 sedláři, 16 soukeníků, 13 tkalců, 6 kloboučníků, 12 krejčích, 7 ševců, 7 pekařů, 1 perníkář, 13 řezníků, 3 kominíci, 2 provazníci. V Českém Krumlově působilo také 7 obchodníků s potravinami a vínem a 6 kramářů.

Od konce 17. století se začalo v Českém Krumlově uplatňovat dělení města na dvanáct čtvrtí. Toto dělení sledovalo rozčlenění měšťanů do přibližně stejně velkých celků při placení daní a různých jiných poplatků. Tehdejší městská správa vytvářela menší a přehlednější městské správní jednotky, což nepochybně souviselo s nárůstem úřední byrokracie. Rozdělení na dvanáct čtvrtí se dále uplatňovalo i v 18. století.

První městská čtvrť zahrnovala domy na českokrumlovském náměstíčku a v dnešní Šatlavské ulici; do druhé městské čtvrti patřily domy v ulicích Masná, Horní a Kostelní. Třetí městská čtvrť zahrnovala domy v ulicích Kájovské, Široké a Dlouhé. Do čtvrté městské čtvrti náležely domy v ulicích Radniční, Panské, Soukenické a Na louži. Pátou městskou čtvrť tvořily domy v Parkánu. Do šesté čtvrti se počítaly domy v Latránu na straně blíže k zámku a na Zámeckých schodech. Do sedmé čtvrti patřily domy v Latránu na straně blíže k řece Vltavě a na Novém městě. Osmá čtvrť zahrnovala domy v Rybářské a v Linecké ulici, devátá čtvrť domy na horním Plešivci, desátá čtvrť domy na dolním Plešivci, jedenáctá čtvrť domy na Horní bráně, dvanáctá čtvrť domy na Budějovickém předměstí.

Na přelomu prvního a druhého desetiletí 18. století pracovali v Českém Krumlově mimo jiných řemeslníků také 2 zámečníci, 6 kovářů, 17 tesařů, 4 truhláři, 4 bednáři, 11 zedníků, 10 soukeníků, 18 tkalců, 4 kloboučníci, 7 krejčích, 13 ševců, 10 pekařů, 1 perníkář, 13 řezníků, 3 kominíci, 3 provazníci a 2 mydláři.

V průběhu 17. a první poloviny 18. století vzniklo na území Českého Krumlova několik nových budov. Nejvýznamnější z nich je nesporně bývalý jezuitský seminář, v jehož prostorách dnes působí Okresní vlastivědné muzeum. Jeho stavba povstala v letech 1650 - 1652 na místě šesti zbouraných měšťanských domů v Horní ulici. Barokní kaple sv. Martina na bývalém hřbitově v areálu dnešního městského parku se začala stavět v roce 1738.

Mnoho českokrumlovských domů bylo ve zmíněné době přestavěno nebo upraveno. Svědčí o tom řada zachovaných barokních domovních štítů.

Další informace:
Historie cechů a řemesel ve městě Český Krumlov

(ak)