Městský park v Českém Krumlově - historický vývoj území

Lokalita, kde se nachází českokrumlovský městský park (území III. vltavského meandru), prošla oproti sousednímu Starému městu a Latránu odlišným urbanistickým vývojem. Vzhledem k odlehlosti od krystalizačního jádra městské aglomerace - českokrumlovské hradu - zde dlouho nevzniká kompaktní koridorová uliční zástavba městského typu. Urbanistická struktura území III. meandru byla zásadně ovlivněna vysokým podílem zemědělsky a později i zahradnicky užívaných ploch. Až od 15. století mezi obdělávanými pozemky, zahradami a loukami vzniká rozptýlená zástavba dvorců a hospodářských objektů českokrumlovských měšťanů. Původně zemědělská krajina se tak postupně formovala v pravidelný předměstský útvar. Přesto po celý historický vývoj osídlení v této lokalitě zůstal příznačný vysoký podíl nezastavěných pozemků.

Jezuitská zahrada v Českém Krumlově v 18. století - město pod ochranou sv. Františka Saleského

Prostorová stísněnost interiéru středověkého Starého města na konci 16. století vedla k přemístění farního hřbitova od kostela sv. Víta do prostoru okolo dnešní kaple sv. Martina. Po roce 1590 nově vzniklý jezuitský areál na levém vltavském břehu byl obehnán zdí a v roce 1591 zpřístupněn z jezuitské koleje dřevěným mostem přes Vltavu. Na jihu a západě byly pozemky jezuitů vymezeny plochou hřbitova s tehdy ještě dřevěnou kaplí sv. Martina, objektem chudobince (Plešivec č. p. 60) a dále několika usedlostmi při dnešní Linecké ulici. K výstavbě letní rezidence českokrumlovští jezuité přistoupili až téměř čtvrt století po konci třicetileté války (1662). Výstavné čtyřkřídlé sídlo (č. p. 55) bylo od počátku doplněno okrasnou zahradou. Zahrada měla rovněž sloužit k odpočinku nemocných morem. Zdmi ohrazený areál byl od roku 1663 chráněn před povodněmi nově vybudovanými hrázemi.

Veduta města Český Krumlov od jihovýchodu, zachycující území dnešního Městského parku, po 1800, Zámek Č.Krumlov, autor: F. Runk Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla jezuitská kolej využívána jako kasárny (dřevěný most přes Vltavu byl odstraněn). V roce tomtéž roce byl hřbitov u sv. Martina obehnán zdí. Roku 1779 celé území zahrady i s letní rezidencí koupil bohatý měšťan Johann Pinsker, jenž postupně odprodával okrajové části zahrady a zahradní domky. Na jejich místě vznikl na okraji území dnešního městského parku špitál sv. Alžběty (1782 - 1783) a sousední domy č. p. 58 a 57. Sama zahrada získala užitkový ráz. Přesto byl pro zahradu obecně používán původní název "jezuitská zahrada" (něm. Jesuitengarten), a to až do vzniku městského parku v roce 1907. V roce 1892 byl zrušen hřbitov (nový římsko-katolický hřbitov byl založen na předměstí Horní brána. Kolem roku 1900 vzniklo mezi plovárnou a kaplí sportovní hřiště; prostory bývalé jezuitské zahrady v té době byly veřejně přístupné, třebaže ještě postrádaly záměrně založenou zahradní úpravu. Městský park vznikl až roku 1907, díky úsilí starosty města Franka Khemetera.

Další informace: