Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků za císařské správy v letech 1601 - 1622 (období manýrismu)

Změna majitele panství, a v případě Novoměstské zahrady i změna zahradníka, přinesla alespoň zpočátku pokles úrovně odbornosti péče o zahradu. Císařské období bylo v panských českokrumlovských zahradách periodou konzervace, v horším případě degradace již Rožmberky založených úprav. Zpráva z roku 1613 zpochybňuje opodstatněnost pěstování některých dřevin (vinná réva nedozrává, marhaníky granátové neplodí apod.). Zahrada v té době sloužila především k vypěstování zeleniny pro zámeckou kuchyni.

Na podobě českokrumlovských zahrad se podepsalo bouřlivé období třicetileté války. Již od počátku třicetileté války (v letech 1618 - 1620) bylo západní předpolí zámku opevňováno zemními šancemi, na nichž byly vybudovány sruby a přístřešky pro děla. Došlo tak k dalekosáhlým změnám reliéfu návrší nad zámkem oproti stavu v 16. století.

Také území dnešní Jelení zahrady bylo postiženo opevňovacími pracemi už na počátku třicetileté války. Hned na jejím začátku v roce 1618 byl totiž v obavě před útoky stavovských vojsk zasypán zámecký rybník (Král, Petr: Život v českokrumlovské zámecké rezidenci v letech 1612 - 1620. Č. Budějovice, PF, 1994). Zásadní změnu vzhledu zámeckého areálu přinesl pobyt císařské posádky. Její velitel Ferdinand Carrati de Carrara nechal roku 1620 vybudovat na území dnešního prvního nádvoří mohutné opevnění bastionového typu. Součástí příprav zámku jako pevnosti na boj bylo bezpochyby i "vyčistění" zámeckých svahů z bezpečnostních důvodů.

Další informace: