Šimon Sechter

Narodil se 11. října 1788 ve Frymburku v rodině bednářského mistra Jakuba Sechtera. Matka mu zemřela v roce 1798. Jeho bratr Karel, po otci bednář, byl prvním voleným frymburským starostou. Šimon Sechter byl dvorním varhaníkem ve Vídni a v letech 1824 až 1850 působil jako profesor hudební skladby na vídeňské konzervatoři. Šimon Sechter se rád do rodného Frymburku vracel; zemřel ve Vídni 10. září 1867.

Vídeň mu postavila pomník a v roce 1870 byla na jeho rodném domě č. p. 88 odhalena pamětní deska. "...jeho otec, který by ho raději přidržel u bednářství, vyčítal mu často ztracený čas, který strávil u vlastnoručně zhotoveného klavíru bez bočnic". V šestnácti letech byl Š. Sechter ve Vídni žákem klavírní hry u českého hudebníka Leopolda Koželuha, který se stýkal s Beethovenem i Mozartem. Od roku 1811 působil Š. Sechter jako učitel hudby v ústavu slepců; poučení u tohoto hudebníka a skladatele hledal i Franz Schubert.

Šimon Sechter napsal zejména mnoho skladeb duchovní hudby, symfonie, komorní skladby a dvanáct fug na dvanáctitaktové téma. Z každého taktu se skládá jedna fuga. Napsal i tři opery, z nichž jedna byla uvedena v roce 1844 ve Vídni. Zhudebnil mnoho básní, zvláště od Františka Schillera. Ve své tvorbě se setkal s vlivem českého hudebního klasicismu v díle Koželuhově a v díle Jana V. Voříška, jehož byl v letech 1824 a 1825 podřízeným. Spolu s Voříškem našel společný rys v lásce k dílu Johana Sebestiána Bacha. Na vídeňské konzervatoři u něho brali hodiny mimo Franze Schuberta i německý pianista a virtuos Henri Vieuxtems, i Mozartův a Haydnův životopisec Karel Ferdinand Pohl.

(fs)

Další informace :
Historie regionu Vyšebrodsko
Frymburk