Soukenická č. p. 37
Soukenická č. p. 37
Lokace:
Soukenická č. p. 37
Popis objektu:
Dvoupatrový nárožní dům s historizujícími průčelími z roku 1875, kdy byl dům z větší části postaven. Na pravé straně přiléhá malé dvorní křídlo, střecha sedlová a valbová s malým spádem proti ostatní zástavbě. Kromě sklepních a některých přízemních místností jsou v objektu všechny prostory plochostropé.
Stavebně historický vývoj:
Objekt středověkého původu (z tohoto období jsou patrně některé sklepy). Patrně z renesančního, popř. barokního období se dochovala valeně klenutá místnost s výsečemi vlevo od vstupní chodby. Všechny další prostory jsou v podstatě až ze 70. let 19. stol. V 80. letech 20. stol. byl objekt nákladně rekonstruován
Historie obyvatel domu:
Prvních čtyřicet let 16. století patřil dům rodině Krabacově. Koželuh Jan Krabac zemřel v roce 1508, zanechav vdovu Barboru a syna Jana, který převzal dům i koželužské řemeslo. Jan Krabac mladší zemřel v roce 1532 a zůstali po něm sirotci František, Jošt a Markéta. Vdova se provdala za koželuha Štefla (Štěpána). V polovině padesátých let 16. století zastihujeme v domě blíže neznámého řezníka Matesa, kterého brzy vystřídal švec Simandl (Zikmund). Simandlova vdova Barbora prodala dům v roce 1570 řezníku Machtlovi (nebo Matlu Altovi). Je pravděpodobné, že se vdova po Machtlovi Regina provdala za ševce Floriána Rannera, který dům v roce 1597 prodal krejčímu Jiřímu Funkovi a odstěhoval se do domu číslo 54 Na louži. Funk se asi brzy domu zbavil, poněvadž další majitel, Martin Kersten, dům v roce 1599 prodal ševci Lorenci Lichtenbergovi a jeho manželce Zuzaně, kteří jej spláceli až do roku 1610. Od roku 1619 patřil dům řezníku Adamu Reinovi, jehož rodina zde žila až do roku 1700. V tomto roce se majitelem domu stal knížecí registrátor Ambrož Halatsek (Haláček), který byl o šest let později vystřídán ševcem Ondřejem Lamblem. V letech 1728 - 1771 se zde setkáváme se zedníkem Matějem Anderstem a do roku 1785 pak s městským písařem Matoušem Flödlem. Po něm následoval Dominik Gauser (Ganser), který dům obýval do roku 1799, kdy se sem nastěhoval Martin Pinsker. Po řadě dalších majitelů zde Bedřich Pinsker v roce 1875 uskutečnil přestavbu.