Soukenická č. p. 36

Lokace:
Soukenická č. p. 36

Popis objektu:
Jednopatrový objekt na svahu s pravým křídlem a zadní patrovou budovou. V průčelí se zachovala pozdně středověká atika, ve druhé polovině 19. stol ukončená cimbuřím. Upraveno pseudogoticky.

Stavebně historický vývoj:
Budova je středověkého původu, ještě v pozdním středověkém období objekt stavebně upraven. Dále se zde uplatňují renesanční úpravy - dosud předělená vstupní síň s drobnými hřebínky, schodišťová síň v patře a úpravy z druhé poloviny 19. století.

Vývoj fasády objektu:
Blíže neznámý středověký objekt byl v polovině 16. století upraven do současné podoby spolu s úpravou dvorního traktu do Široké ulice. Obě fasády byly ukončeny dekorativním cimbuřím zřejmě s červeným lineárním rámováním. Nároží průčelí do Soukenické ulice členila bosáž prostřídaných délek s rámováním červenou linkou. Lze předpokládat, že i okenní otvory byly původně rámovány červenými linkami s diagonálami v rozích, jak bylo zjištěno u řady dalších českokrumlovských měšťanských domů. Z barokního období byla pouze fragmentálně zachycena malovaná šedá nárožní bosáž. Výrazné proměny průčelí proběhly ve 2. polovině 19. století, kdy původní ploché průčelí bylo doplněno v negotickém duchu o tři liché arkády s dekorativními kvadriloby v jejich vrcholech. Okenní otvory byly orámovány šambránami s ukončením baldachýnovým dekorem, kordonová římsa nad parterem byla zvýrazněna vlysem s motivem slepých arkád. V přízemí byl nově upraven krámský výkladec s domovním vstupem. Zjištěné barevné členění: šedo-bílé.

Významné architektonické detaily:
Průčelí pod částečně opadanou omítkou z konce 19. století. V interiéru se dochovaly dva gotické portály: starší sedlový a mladší sedlový s přetínanými pruty.

Historie obyvatel domu:
Zadní část tohoto domu se táhla až do Široké ulice a byl v ní domácí pivovar se sladovnou. Prvním známým majitelem domu byl ve dvacátých a třicátých letech 16. století tkadlec Blažek, který zastával i funkci městského rychtáře. Dalším držitelem byl sladovník Bláha, jenž zemřel v roce 1553 a zanechal vdovu Ludmilu a dceru Voršilu. Její manžel Blažek Pergar se ujal správy domu a sladovny s pivovarem. Zemřel na konci šedesátých let 16. století a vdova Voršila se provdala za sladovníka Havla Malého. Havel zůstal v domě i po Voršilině smrti a oženil se s jistou Magdalenou. Zemřel v roce 1580 a vdova Magdalena se provdala za Šebestiána Netolického.

V roce 1591 prodali dům sladovníku Jiřímu Studničkovi, po jehož smrti krátce po roce 1600 zde zůstala vdova Zuzana. Ta se kolem roku 1605 provdala za Matěje Dekaru. Od roku 1608 již dům patřil Janu Lupeglauerovi, kterého v roce 1620 vystřídal sladovník Hans Traxl. V letech 1654 - 1682 byl majitelem domu sládek Blažej Primbs a také další vlastník, Filip Putscheggl, který zde žil do roku 1693, byl mistr sládek. Od roku 1730 v domě zastihujeme obchodníka Matyáše Krembsera a ve třicátých letech 18. století se zde ještě setkáme s Karlem Jankerlem a Františkem Bibusem, jenž dům vlastnil až do roku 1786. Do roku 1840 obývala dům rodina Josefa Flikentanze a ve čtyřicátých letech 19. století zde bydlel František Postulka.