Široká č. p. 75

Široká č. p. 75

Lokace:
Široká č. p. 75

Popis objektu:
Jedná se o jednopatrový dům při ulici, s druhým poschodím podkrovním, postavený na parcele s úzkým dvorkem a rozměrným zadním stavením s bočními křídly. Střecha domu je sedlová. Uliční průčelí domu je barokně-klasicistní, čtyřosé s dvoupatrovým štítem. V prvním patře je třetí ze čtyř okenních os slepá, vyplněná malovaným obrazem Immaculaty. Okna nejsou pravidelně rozvržena. Fasáda členěna lisenami. V přízemí portál s archivoltou. Dispozice přízemí i patra je trojtraktová, přední trakty jsou děleny ještě příčně. Přední část síně je klenutá valeně s výsečemi a zrcadlem s vysokými hřebínky. Ostatní prostory přízemí jsou valeně klenuté. Patro objektu je plochostropé, v přední části se stropy s klasicistními štukovými zrcadly. Zadní stavení je dvoupatrový dvoutrakt.

Stavebně historický vývoj:
Nejstarší doložitelná stavební činnost v objektu je renesanční, cca okolo roku 1600, ze kdy pochází zřejmě síň. Další stavební vývoj byl složitější, jak napovídá i těžko vysvětlitelná nepravidelnost průjezdu. Přestavba domu proběhla v období barokního klasicismu. V roce 1872 bylo zcela nově postaveno zadní stavení. Z důvodu této stavby byla v tomto místě zbourána městská hradba.

Významné architektonické detaily:
Klenutá síň v přízemí

Historie obyvatel domu:
Na počátku 16. století patřil dům Václavu Suchodemovi, který jej roku 1541 prodal Martinu Kuličkovi. Martin Kulička předal roku 1564 svému synovi Kryštofovi, který byl v letech 1564 - 1574 městským písařem. Kryštof Kulička vystudoval za finanční podpory Viléma z Rožmberka univerzitu ve Wittenberku. Zemřel předčasně v roce 1574. Po jeho smrti v domě žila ještě jeho matka, která dům prodala v roce 1578 Kryštofu Dornovi. Dornův syn Jáchym zde žil ještě nejméně ve druhém desetiletí 17. století. Od roku 1653 patřil dům konváři Hansi Diczingerovi, jehož po dvou letech vystřídal pekař Ondřej Reissner. Po dalších dvou letech se do domu nastěhoval koželuh Šimon Fink. V letech 1706 - 1728 vlastnil dům císařský výběrčí a radní Lambert Herusch. Od roku 1769 zde krátce bydlel koželuh Michal Pöschl, po něm pak kostelník František Hirsch. Do konce 18. století se v domě setkáme ještě s punčochářem Františkem Langem a soukeníkem Františkem Böhmem, jemuž dům patřil v letech 1790 - 1819.