Šatlavská č. p. 141
Šatlavská č. p. 141
Popis objektu:
Jednopatrová budova s klasicistním průčelím z doby před rokem 1800 upraveným v břizolitu. Dispozice přízemí - vpředu hloubkový dvojtrakt se střední chodbou, vzadu nepravidelně několik menších místností. Kromě střední síně je zde valeně klenuté jedno pole křížové klenby vpravo při průčelí. Valeně klenuté klenuty jsou také sklepy. Dispozice patra je patrně klasicistní, nepozoruhodná, s temným středem.
Stavebně historický vývoj:
Budova gotického původu. Z gotiky pochází sklepy a prostory středního traktu na dolní úrovni. Zadní trakt byl snad dostavěn v renesanci. Klasicistní přestavba určila charakter přízemí i patra.
Historie obyvatel domu:
Stejně jako nejbližší sousedé, také tento dům vyhořel při požáru v roce 1867 a byl tedy stavebně upraven. Na přelomu 15. a 16. století bydlela v domě rodina blíže neznámého ševce, který zemřel těsně před rokem 1500. Vdova dům prodala ševci Petru Škampachovi, nebo se za něj provdala. Jisté je, že v roce 1521 Petr Škampach zemřel bez dědice a vykonavatelé jeho závěti dům prodali Matesu Šlonhaufovi, též ševci. Po jeho smrti v roce 1541 se správy domu ujal jeho syn Hilarius. Celá rodina Šlonhaufova vymřela v roce 1559 při morové epidemii a českokrumlovské městská rada dům prodala Jiřímu Hauschovi. V roce 1560 od něj dům koupil konvář Jošt, jelikož však nebyl schopný řádně odvádět splátky, městská rada prodala dům v roce 1574 krejčímu Janu Šretarovi, řečenému Jan Během, který se sem přistěhoval z domu č. 138. Krejčík zemřel v roce 1586; vdova Klára se podruhé provdala za Kašpara Reisingera a o rok později dům koupil sklenář Jeroným Plaicher, který zde bydlel se svou rodinou až do roku 1601. Poté zde tři roky žil kožešník Mates Steiner. Od roku 1626 vlastnil dům krejčí Adam Perner, jehož v roce 1654 vystřídal další krejčí Michal Rabl. V letech 1676 - 1685 patřil dům kameníku Matesi Zöbererovi, po němž přichází obecní zednický mistr Antonio Bossi. Od roku 1689 se v domě pěstovala textilní řemesla. Nejprve zde bydlel krejčí Jan Prann, po něm od roku 1694 soukeník Valentin Pek a v letech 1698 - 1725 tkadlec František Hochetschläger. Další krejčí, Jan Tauerer, v domě působil v letech 1753 - 1763.