Šatlavská č. p. 140

Šatlavská č. p. 140

Lokace:
Šatlavská č. p. 140

Popis objektu:
Jednopatrová nárožní budova ve svahu, s hladkým průčelím zdobeným mezi okny v patře malovaným obrazem Immaculaty. Přes Masnou uličku se klene prampouch. Dispozice přízemí není zvláště pozoruhodná. Zadní prostory na snížené úrovni jsou klenuty valeně, stejně jako sklep. První patro má novodobou dispozici.

Stavebně historický vývoj:
Budova je gotického původu, poprvé písemně doložena k roku 1484 (pekař Kunc). Z původního objektu se zachoval kamenný sklep s lomeným portálkem a snad střední prostor, dodatečně zaklenutý. Zadní trakt je dodatečně přistavěn. Dispozice přízemí přestavěna v klasicismu a v roce 1867 podle projektu stavitele Johanna Aulitzkého, kdy bylo též zásadně upraveno patro. V letech 1980 a 2005 byl dům rekonstruován.

Významné architektonické detaily:
Malovaný obraze Immaculaty na fasádě v patře mezi okny (restaurován v r. 2004).

Historie obyvatel domu:
Stejně jako nejbližší sousedé, také tento dům vyhořel při požáru v roce 1867 a byl tedy stavebně upraven. Na počátku 16. století dům vlastnil pekař Kunc,který je zde doložen již v roce 1484. Po jeho smrti zdědili dům jeho synové Štěpán, bydlící v Jindřichově Hradci a Václav, povoláním koželuh. Od nich dům odkoupila jejich matka Dorota Kuncová, která ho ve své závěti z roku 1520 odkázala své sestře Kateřině a jejímu manželu, který byl též pekařem a převzal jméno svého předchůdce v domě, takže se též nazýval pekař Kunc. V roce 1536 směnil svůj dům za dům č. 15 na náměstí s kramářkou Dorotou, vdovou po Lindlovi Dirnhovarovi. Po její smrti zdědil dům její syn Vaněk Zpěváček, který ho v roce 1540 prodal pekaři Matesovi. V polovině čtyřicátých let dům získal pekař Hans, ten ho prodal v roce 1559 dalšímu pekaři Petru Wolframovi. Ten ho v roce 1562 směnil s Mikulášem Rauscherem za jeho dům na Plešivci. Rauscher byl městským písařem a v Šatlavské ulici pobýval do roku 1567. Na konci šedesátých let patřil dům pekaři Silvestrovi, po jehož smrti v roce 1569 dům prodala jeho vdova Dorota pekaři Urbanu Vetterovi. Krátce na to Dorota odkoupila dům zpět a provdala se za pekaře, který se také jmenoval Silvestr. Dorota v roce 1580 opět ovdověla a provdala se za pekaře Erharta Silbermanna. Ten ho v roce 1590 odprodal bednáři Blažejovi Kaiserovi. Po jeho smrti v roce 1600 odkoupil dům jeho syn Michal Kaiser a vyplatil dědické podíly svým sourozencům Jakubovi, Anežce, Brigitě, Voršile a Zuzance. Jako majitel domu je uváděn ještě v roce 1626. Ve čtyřicátých letech 17. století zde zastihujeme sladovníka Václava Scherfa, po jehož smrti vedla dům až do roku 1650 vdova Kateřina. Další vlastník, Konrád Zenger, byl také sladovník. V letech 1710 - 1729 zde žil sládek Bedřich Vítek (Witekh). Od poloviny 18. století nejméně až do konce třicátých let 19. století patřil dům rodině Kriegrů.