Rybářská č. p. 1

Lokace:
Rybářská č. p. 1

Popis objektu:
Jednopatrové stavení ve svahu se sníženým přízemím a dřevěnou pavlačí. Nástup předloženým schodištěm.

Stavebně historický vývoj:
Dispozice prvního patra obsahuje v jednotraktové dispozici uprostřed síň oválně valeně klenutou s trojúhelnými výsečemi, po stranách jsou plochostropé prostory, z nichž západní má na stropě vpadlé štukové zrcadlo. Přízemí je klenuto také oválně klenutými klenbami s pětibokými výsečemi na západním konci, na východním konci s výsečemi na střední čtyřhranný sloupek s římsovitou hlavicí. Sloupek je zakryt v příčce dělící prostor. Stavení vzniklo v 15. nebo na počátku 16. století, bylo upravováno v klasicismu a dále v roce 1891, 1928 a 1942. K rekonstrukci došlo v roce 1962.

Vývoj fasády objektu:
Středověká fáze nebyla sondáží zachycena, v renesančním období jižní a východní průčelí vyzdobila sgrafitovaná fasáda, doplněná o dekorativní motivy. V tomto období byly zřejmě východní a západní část dosud odděleny otevřeným prostorem. V barokním období po scelení objektu bylo provedeno bílo-červené a bílo-šedé barevné rozčlenění, které zakrylo i sgrafitovanou část fasády. V klasicistním období spojeném s výstavbou rizalitu v jižní průčelí byl objekt upraven do současné hmoty.

V průběhu 19. století získávala průčelí postupně novou barevnost v redukovaném zeleno-bílém, okrově-hnědém a šedo-bílém barevném rozvrhu. V roce 1962 byla upravena fasáda do současného stavu. Překvapivě při srovnání s ostatními opravami českokrumlovských historických objektů v 60. letech 20. století byly respektovány ve velkém rozsahu starší omítkové vrstvy.

Významné architektonické detaily:

• nástup předloženým schodištěm
• pavlač podél průčelí při řece
• na dvou stranách objektu je obnovena sgrafitová psaníčková výzdoba. Součástí sgrafita je také rožmberská pětilistá růže, mořská vlna a ornamentální znak

Historie obyvatel domu:
V 16. století najdeme mezi majiteli domu různé řemeslníky, například kováře městského povozníka či jircháře. V roce 1618 získal dům jircháře Kašpara Kherstena jiný jirchář, Valentin Bauch. Po třech letech zde zastihujeme řezníka Matyáše Mulačku. Od roku 1665 se v domě opět provozovalo jirchářské řemeslo - Tobiáš Leder a Bartoloměj Hauer, kterému dům patřil v letech 1679 - 1723, barvili vydělané kůže načerveno. Do roku 1735 zde pak působil koželuh Vít Par nebo Payer. V roce 1743 se v domě setkáváme s Karlem Ledererem, který o deset let později prodal polovinu domu Tomáši Skerlemu. V roce 1768 pak prodal druhou polovinu Františku Bauernfeindovi, jenž už roku 1762 získal polovinu domu od Tomáše Skerleho a dům tedy opět sjednotil. Po roce 1787 se zde rychle vystřídalo několik majitelů a v roce 1791 se v domě objevuje Matyáš Bauernfeind, jehož rodina tu bydlela snad až do roku 1891, kdy byla zrušena jirchářská dílna. V roce 1929 vlastnil dům jistý mědikovec.

Současné využití:
cukrárna U Draka, Ionia caffé, ubytování