Parkán č. p. 104

Lokace:
Parkán č. p. 104

Popis objektu:
Jednopatrový objekt s barokní červenou nárožní bosáží a dvěma mariánskými obrazy malovanými na fasádě. Příčně dvoutraktová dispozice užívá za střední zeď hradbu.

Stavebně historický vývoj:
Objekt byl postaven obdobně jako ostatní domy v ulici v prostoru mezi dvěmi hradbami. Původně zde asi stál jednoprostorový dům, přimknutý z vnitřní strany k parkánové hradbě. Zřejmě v renesanční etapě bylo do starší klenuté jednoprostorové dispozice vloženo mezipatro s černou kuchyní a pravděpodobně i nastavěno 1. patro s druhou černou kuchyní a světnicí s malířsky zdobeným dvojitým záklopovým stropem. Později byl objekt rozšířen o přístavbu k vnější straně parkánové hradby a byly zde zřízeny prostupy hradebním zdivem.

Významné architektonické detaily:

parkánová hradba prostupující do úrovně 1. patra, s dochovaným fragmentem podsebití
vložené mezipatro s bývalou černou kuchyní
trámový strop s dvojitým záklopem, původně dekorativně malovaný na bílém podkladu, v barokním období přetřen volskou krví, strop orámován okrovým pruhem
klasicistní výplňové dveře se zárubní a zdobnými závěsy - 1. patro
dva nástěnné obrazy P. Marie Mariazellské, spodní datován 1714 a opatřen doprovodným textem s prosbou P. Marii o ochranu obyvatel domu

Historie obyvatel domu:
Prvním známým majitelem domu byl od roku 1553 sedlář Michael, kterého vystřídal váčkař Jindřich Červený nebo Rotter. V roce 1574 se do domu nastěhoval Kašpar Teufel a jeho rodina zde žila do roku 1580. Poté dům patřil kožešníku Václavu Hoeslingerovi a od roku 1599 zedníku Hansi Bernhardovi. V letech 1607 - 1654 vlastnil dům David Freisleben a po jeho smrti jej vedla vdova asi až do roku 1668. Do roku 1676 zde provozoval svou živnost řezník Václav Řitko a od roku 1687 tu zastihujeme krejčího Jana Prauna. V letech 1696 - 1715 obýval dům Jan Jiří Kellner. V 18. století se zde ještě setkáme s Janem Moschkem, od roku 1735 s Matyášem Böhmem, v letech 1745 - 1774 Adalbertem Postlem a pak se sem znovu vrací rod Böhmů, kterému dům patřil nejméně do čtyřicátých let 19. století.