Panská č. p. 21

Lokace:
Panská č. p. 21

Popis objektu:
Dvoupatrový řadový dům na úzké parcele s atikovým druhým patrem, střecha částečně pultová a sedlová nad dvorním traktem. Průčelí dvouosé, v přízemí vpravo lomený portál. Dispozice přízemí - příčný trojtrakt. Celou přední část vyplňuje vstupní síň.

Stavebně historický vývoj:
Parcela byla zastavěna již ve 14. stol., ještě ve středověku došlo v přední části k rozšíření parcely (patrně byla zazděna soutka), nově byl osazen hrotitý portál. Z tohoto období zřejmě pochází i stávající atikové patro s okny v kamenných ostěních. V renesanci vznikla klenba vstupní síně a dispozice 1. a 2. patra je výsledkem až raně barokní přestavby.

Vývoj fasády objektu:
Přestože objekt již ve středověkém období zasahoval do 2. patra, nebyly zachyceny žádné nálezy středověké, popř. renesanční povrchové omítkové úpravy. Současné průčelí je jedním z mála raně barokních českokrumlovských fasád, které nebyly v pozdějším období dále upravovány. Postupně byly zjištěny tři barevné rozvrhy bílo-šedý, bílo okrový, bílo-červený. Dílčím nedostatkem jinak citlivé opravy současné fasády provedené vápennou technologií je částečné zrušení nárožní bosáže už během první poválečné opravy. Došlo tak k narušení tektonické struktury průčelí.

Významné architektonické detaily:

pozoruhodné sklepy, především přední - svojí výškou
vstupní síň s hřebínky na celou šířku parcely
vstupní hrotitý , pozdně středověký portál
pozdně středověká kamenná ostění ve 2. patře na fasádě
nástěnný obraz sv. Antonína Paduánského ve štukovém kvadrilobu
fragment nástěnného obrazu klobouku

Historie obyvatel domu:
V roce 1459 v tomto domě bydlel rektor Matouš, v letech 1463 - 1466 rektor Martin. V roce 1484 zde zastihujeme jistého Tonsona a v letech 1500 - 1504 postřihače suken Jana. Od roku 1510 patřil dům Janu Veselému, který zemřel v roce 1517. Dalším majitelem byl Petr Tluk, jenž ve dvacátých letech 16. století zastával konšelský úřad a v roce 1532 dům směnil s Janem Nyndrtomem za jeho dům na náměstí č. p. 9. V roce 1533 Jan Nyndrtom prodal dům sládkovi Vaňkovi, který je v něm doložen do roku 1553. V roce 1554 se v domě poprvé objevuje rožmberský kuchař Urban Šlechta, jenž se tam přestěhoval z dnes neexistujícího domu v Široké ulici, a kterého tam zastihujeme do roku 1571. Na počátku sedmdesátých let 16. století se odstěhoval do domu číslo 55 v Latránu a dům číslo 21 získal Vilém z Rožmberka. Při slavnostním uvedení první manželky Viléma z Rožmberka, Kateřiny Brunšvické, do Českého Krumlova v roce 1557 v tomto domě bydlel Petr Veselský. Rožmberský vladař pak dům prodal Janu Feilingerovi, který je zde poprvé doložen v roce 1573. Po Janově smrti se vdova Voršila provdala v roce 1586 za rožmberského důlního úředníka Josefa Stöckla, jenž v domě žil do roku 1602. Vdova Voršila Stöcklová zemřela v roce 1603 a téhož roku koupil dům zedník Hans Simonell. Simonellovi dědici v roce 1620 dům prodali sladovníkovi Kašparu Froschauerovi. V roce 1635 Kašpar směnil tento dům za dům svého nevlastního syna Šimona Schumanna v Rybářské ulici. Šimon Schumann, povoláním nožíř, v domě žil, vařil a šenkoval pivo také v roce 1654. Od roku 1665 se zde setkáváme s obecním zednickým mistrem Antonínem Bossim, kterého v roce 1684 vystřídal městský sládek Martin Jannoch. Od roku 1698 patřil dům sládku Filipu Hengsterovi, jehož rodina zde žila až do roku 1800. Od roku 1757 v domě Jakub Hengster provozoval kloboučnické řemeslo. Nejméně do čtyřicátých let 19. století vlastnil dům Václav Panny a od roku 1861 pak František Thaller.