Panská č. p. 20

Lokace:
Panská č. p. 20

Popis objektu:
Dvoupatrový řadový měšťanský dům, krytý sedlovou střechou kolmou k průčelí. Hlavní průčelí dvouosé, korunované volutovým štítem s půlkruhovým nástavcem.

Stavebně historický vývoj:
Dům existuje již od 14. století. V období renesance byl objekt výrazně pozměněn, např. zaklenutí vstupní síně, schodišťové síně, stropy v 1. patře aj. V průčelí přistavěn renesanční štít s volutami a mohutnými římsami. V klasicistním období předěleny některé prostory.

Významné architektonické detaily:

pozoruhodný válcový sloup s hlavicí ve sklepě pod bývalým dvorním traktem
archaický gotický sedlový portál do přízemní komory
v patře trámový strop s průvlakem, zdobený pletenci
ve vstupní síni klasicistní mříž v dělící příčce
po stranách vstupu do objektu analyticky přiznány dochované pilířky, patrně pozdně renesančního portálku
v úrovni 2. patra fasády zakryt středověký okenní otvor zdobený šedými pruhy ve špaletě
použité renesanční tvarovky na profilaci říms štítu

Historie obyvatel domu:
V letech 1459 - 1466 v domě zastihujeme ševce Matyáše, od roku 1484 zde žil řezník Pavel. Pavlova vdova, která se pravděpodobně provdala za řezníka Martina, je jako majitelka domu uváděna v letech 1500 - 1510. V roce 1520 prodal Martin dům tehdejšímu rychtáři Wolfu Ottovi, který v letech 1526 - 1529 vlastnil také protilehlý dům číslo 17. Wolf je jako majitel domu č. p. 20 uváděn ještě ve třicátých letech 16. století, poté se odstěhoval do domu číslo 11 na náměstí. Od roku 1540 patřil tento dům ševci Francovi, který zemřel v roce 1556. K vdově Barboře se přiženil krejčí Pankrác Tanzer. V roce 1557, při slavnostním příchodu Kateřiny Rožmberské z Brunšviku do Českého Krumlova, zde pobýval Bohuslav Malovec z Malovic. Vdova Barbora Tanzerová-Francová zemřela v roce 1589 a dům, dvůr a jiné nemovitosti připadly odúmrtí Vilémovi z Rožmberka. Ten dům ihned prodal svému důchodnímu písaři Adamu Kroupovi, který v něm žil až do své smrti v roce 1619. Ve třicátých letech 17. století patřil dům Martinovi Zahořanskému, který se v roce 1650 přestěhoval do domu číslo 10 na náměstí. Ve stejném roce koupil dům číslo 20 knížecí účetní Jan Boskovský, kterého zde potvrzuje berní rula z roku 1654. Tenkrát se v domě vařilo pivo. Roku 1671 koupil dům za 800 kop grošů míšeňských Matyáš Arnošt Grandesoll, hejtman císařského dělostřelectva. V letech 1690 - 1695 je jako majitel domu uváděn plzeňský krajský sekretář Jiří Arnošt Grandesoll, kterého na pět let vystřídal lichtenštejnský kancléř Ferdinand Arnošt Münzer z Lauernsteinu. Od roku 1700 se zde setkáváme s eggenberským purkrabím Vítem Širokým, jehož syn, punčochář Jiří, žil v domě až do roku 1749. V roce 1750 se sem nastěhoval Ondřej Naxer, schwarzenberský správce Hrádku Pořešína. Od roku 1760 patřil dům mlynáři Josefu Neubauerovi, jehož rodina zde bydlela až do roku 1833, kdy ji vystřídal Matyáš Wast nebo Wostl. Od roku 1853 se v domě setkáváme s Františkem Tschunkem.