Panská č. p. 17

Lokace:
Panská č. p. 17

Popis objektu:
Dvoupatrový řadový dům krytý sedlovou střechou. Raně barokní průčelí je hladké, zakončené atikou. Toto průčelí má tři nesymetrické okenní osy v úrovni prvního patra a atiky, zadní průčelí je tříosé. Přízemní dispozicí je nepravidelný dvoutrakt s příčnou vstupní síní, k zadnímu průčelí přiléhá malý dvorek.

Stavebně historický vývoj:
Počátky domu sahají již do 14. století, kam lze datovat zadní sklep s valenou klenbou, dvoutraktovou dispozici zadní části přízemí a část svislých konstrukcí do úrovně 1. patra. Patrně na počátku 16. století proběhla pozdně gotická stavební etapa, které snad vděčíme za mírně předsazené průčelí 1. patra a některé prvky výzdoby fasády (pasparty oken, obraz rožmberské růže, soukenické štětky a tkalcovského člunku) a zřejmě i podstatné součásti řešení dispozice 1. patra. Z renesančního období pochází zadní průčelí, klenby vstupní síně a některých interiérů. Renesanční je rovněž krov. Barokně klasicistní úprava proběhla mezi lety 1760 - 1774, k dalším stavebním úpravám došlo zřejmě i mezi roky 1807 - 1821. V roce 1986 byly restaurovány nástěnné obrazy.

Významné architektonické detaily:
Dům patří k pozoruhodným ukázkám pozdně gotické výstavby města, obohacený renesancí v pozdním 16. či spíše raném 17. století (viz letopočet 1628 na vstupním portálu). Vedle podstatně dochované dispozice objekt vyniká i pozdně gotickými a renesančními detaily - nástěnné malby, dřevěný trámový strop, rožmberská růže na fasádě.

Historie obyvatel domu:
Prvním písemně doloženým majitelem domu byl na počátku 16. století soukeník Václav. V roce 1526 dům patřil svobodné ženě jménem Markéta, která se patrně neprovdala pro svou tělesnou vadu. Městské knihy o ní totiž píší jako o "chromé panně". Ve výše uvedeném roce Markéta zemřela a dům koupil Wolf Ott. Ten zde bydlel do roku 1529, kdy dům prodal Jakubovi Hanušovi. Ten měl manželku Kláru a syny Jana a Ambrože. Klára zemřela v roce 1542, Jakub před ní. Ve 40. a 50. letech 16. století patřil dům soukeníkovi Václavovi, o jehož osudech není nic bližšího známo. V 60. letech ho vystřídal papírník Hans Stallok, který roku 1570 prodal dům kloboučníku Jiřímu Schramovi, jenž zde žil do roku 1585, kdy zemřel. K vdově Kláře Schramové se přiženil kloboučník Michal Lorenc. V roce 1602 byl majitelem domu kloboučník Ondřej Walter. Atributy kloboučnického řemesla na fasádě domu pocházejí asi z této doby. Walterově rodině patřil dům zřejmě až do roku 1717, kdy ji vystřídal švec Martin Handschuh. Jeho syn téhož jména žil v domě až do roku 1769.