Náměstí Svornosti č. p. 7
Náměstí Svornosti č. p. 7
Lokace:
Náměstí Svornosti č. p. 7
Popis objektu:
Komplex převážně jednopatrové a zčásti i dvoupatrové budovy na nepravidelné parcele v rohu náměstí mezi Kostelní a Židovskou uličkou. Průčelí směrem do náměstí je z roku 1879 a obsahuje původní lomený vjezdový portál. Při stavebních úpravách byla nad nynějšími okny rehabilitována tři původní kamenná okenní ostění. Na fasádě hlavního průčelí budovy byly obnoveny malované prvky renesanční výzdoby. V interiéru přízemí je rozlehlá síň, kolem níž je rozložena dispozice hlavní budovy. Síň je zaklenuta valenou klenbou s lunetami a částečně je rozdělena příčkami. Zbývající přízemní prostory jsou plochostropé nebo klenuté do travers. V patře se mj. nachází rozlehlá síň s neckovou klenbou s výsečemi a zrcadlem. Sklepy jsou pod jižní částí hlavní budovy zaklenuté kamennou valenou klenbou.
Stavebně historický vývoj:
Objekt vznikl v období gotiky, o čemž svědčí ještě jádro budovy. Renesanční přestavba z druhé poloviny 16. století dala vzniknout síním v přízemí i v patře. K dalším úpravám objektu došlo po požáru roku 1879, kdy byl odstraněn renesanční štít, přeměněna dispozice patra i přízemí a zadní části budovy. V roce 1973 bylo průčelí domu zrekonstruováno do gotické podoby a byly zrestaurovány malby. Oprava fasády proběhla v roce 1993.
Významné architektonické detaily:
Renesanční prostory v patře.
Historie obyvatel domu:
Od roku 1500 patřil dům rodině Jakoubkově a jejím potomkům. V roce 1521 ho koupil Petr Podlaha z Latránu, který ho již v roce 1528 prodal vladykovi Antonínu Rumlovi z Lichtenau. Po roce 1574 byl dům v držení Viléma z Rožmberka, který ho získal po vdově zemřelého Zikmunda Schnurera - Podlahy. V domě byl v té době největší městský zájezdní hostinec, který disponoval deseti lůžky a stájí pro čtyřicet koní. Vilém roku 1577 hostinec prodal svému finančnímu úředníkovi Janu Ledenickému - Podlahovi. Jméno Podlaha se tradovalo podle osoby někdejšího majitele domu a bylo přiřčeno každému z jeho majitelů nových. Kariéra Jana Ledenického vyvrcholila správcovstvím rožmberského pražského paláce, avšak skončila na šibenici. Roku 1599 byl Ledenický v Krumlově popraven za finanční machinace.V roce 1604 koupil dům č. p. 7 kantor Ondřej Kotelík a v roce 1645, kdy byl dům v držení Bartoloměje Webera, vznikl písemný záznam dokládající, že se v domě vařilo a šenkovalo pivo. V roce 1672 dům koupila obec a dávala jej k dispozici městskému syndikovi. V této době se několikrát objevilo označení domu "U tří korun". Po smrti syndika Antonína Stejskala, který jej bezplatně užíval 37 let, bylo v roce 1786 rozhodnuto o prodeji domu. Při první licitaci vystoupil s nabídkou jen hrabě Giuseppe di Caracciola, hejtman wolfenbüttelského regimentu. Městská rada však na to nedbala a vypsala novou licitaci, při které dům získal Jan Pinsker za 1.907 zlatých. Tím se rada dostala do nepříjemného konfliktu s hrabětem a záležitost se dostala až k císaři. Situace se ovšem nezměnila a dům zůstal ve vlastnictví rodiny Pinskerů až do roku 1818.