Náměstí Svornosti č. p. 3

Lokace:
Náměstí Svornosti č. p. 3

Popis objektu:
Dvoupatrová nárožní budova. Průčelí do náměstí je hladké s fragmenty gotické malované výzdoby. Ve druhém patře jsou dvě zazděná okna. Na hladkém bočním průčelí do Šatlavské uličky je umístěn dlouhý arkýř na šesti kamenných krakorcích, pod ním jsou čtyři okna s gotickým žulovým ostěním ze 14. století. Dům je spojen prampouchem s vedlejším domem Náměstí Svornosti č. p. 2. V interiéru přízemí, v levé části bývalého loubí, byla v 16. století vestavěna síň a zaklenuta hřebínkovou klenbou. V prvním patře se v zadní části nacházejí gotické valené klenby, pozůstatky černé kuchyně a bohatě zdobený gotický portálek s přetínanými konzolami. Klenuté sklepy budovy jsou gotické.

Stavebně historický vývoj:
Parcela byla zastavěna v souvislosti s vytvářením dispozice města kolem roku 1300. Budova je gotického původu, její jádro vzniklo patrně v 2. polovině 15. století. V 1. třetině 16. století zde došlo k přestavbě, renesanční úpravy se datují kolem roku 1600. Ve 2. polovině 18. století byla barokně klasicistním zásahem upravena fasáda a vybudováno druhé patro. Po požáru v roce 1867, kdy zčásti shořel původní štít, byl objekt opět přestavěn, přičemž byla dispozice přízemí rozčleněna příčkami. Roku 1925 byla odkryta renesanční sgrafita na fasádě, roku 1981 však byla provedena rekonstrukce pozdně gotické výmalby fasády. Poslední stavební zásah byl proveden roku 1991.

Vývoj fasády objektu:
Z dnešního pohledu památkové péče lze považovat úpravy hlavního uličního průčelí ve 20. století za nešťastné. Postupnou prezentací starších vývojových fází objektu byla téměř beze zbytku odstraněna v r. 1925 klasicistní, v r. 1981 renesanční fáze průčelí. Současná rekonstrukční úprava fasády v gotickorenesanční podobě podle nálezové situace s klasicistně upravenými přízemními otvory postrádá kromě nároží do Šatlavské ulice jakýkoliv původní detail.

Významné architektonické detaily:

Černá kuchyně v 1. patře
Gotický portálek v 1. patře
Gotická ostění oken bočního portálu
Fragmenty malované výzdoby fasády
Renesanční hřebínková klenba vstupní síně

Historie obyvatel domu:
Prvotní zástavba domovní parcely je svědkem vzniku města Český Krumlov a sahá do období kolem roku 1300. Patrně po husitských válkách byla v objektu zřízena nejstarší doložitelná českokrumlovská radnice. Městská rada prováděla svou činnost v patře a přízemní část radnice bývala v polovině 15. století o jarmarcích zaplněna stánky soukeníků. Na náměstí před radnicí stával pranýř. Radnice byla v tomto objektu až do roku 1519, kdy byl dům městskou radou prodán koželuhovi Štětkovi za 125 kop míšenských. Po Štětkově smrti dům obýval mezi léty 1543 - 1562 rožmberský důchodní písař Václav Maškovec. Mezi dalšími majiteli je připomínán například tkadlec Mates Angstwurm a jeho žena Anna Teuflová, která roku 1606 dům prodala za již 930 kop míšenských Vilému Finkenauerovi, či Jiřík Nygrín zvaný Houska, který dům koupil roku 1621. Od roku 1698 zde žil varhaník Josef Egger. V roce 1654 se v domě vařilo pivo, roku 1867 vyhořel a v rámci jeho obnovy byly v přízemí zřízeny dva krámce. Ty sloužily od počátku 20. století jako hodinářství, řeznictví, holičství, mlékárna a kavárna.