Náměstí Svornosti č. p. 14

Lokace:
Náměstí Svornosti č. p. 14

Popis objektu:
Dvoupatrová řadová budova je zakrytá sedlovou střechou. Hlavní průčelí směrem do náměstí je klasicistní, z doby před rokem 1800, přibližně v jeho střední části je v úrovni prvního patra umístěn arkýř nesený třemi krakorci, v úrovni druhého patra nástěnný obraz sv. Jana Nepomuckého a v horní štítové části je atika naznačující druhé patro budovy. V přízemí se nacházejí tři široce rozevřené oblouky loubí, které jsou zaklenuty křížovou hřebínkovou klenbou. Západní průčelí domu vede do Soukenické ulice a je zdobeno sgrafity. Interiér přízemí je přístupný gotickým lomeným portálem. vedoucím do síně s valenou klenbou. Ze síně se vchází pozdně gotickými portálky do menších prostor zaklenutých valenou klenbou. Vpravo se nachází místnost s renesančním vyřezávaným trámovým stropem, za ní je ve dvorním traktu další místnost. Do patra vede šnekové schodiště. V prvním patře je zachována renesanční dispozice s vyřezávanými trámovými i kazetovými stropy a klenbami. Na stěnách schodiště a dvou předních prostor prvního patra se nacházejí renesanční fresky ze sedmdesátých let 16. století. Pod přední částí budovy, mimo loubí, se nacházejí rozsáhlé valeně klenuté sklepy s gotickými portálky.

Stavebně historický vývoj:
Původ domu sahá do 14. století, kdy byl vytvořen jeho gotický základ. Kolem roku 1500 byl dům přestavěn, v té době vzniklo loubí a byla přebudována štítová zeď včetně arkýře. Mezi léty 1555 - 1576, za Matyáše Fucha z Fuchýřova, došlo k renesanční přestavbě domu, při níž byly fasády opatřeny sgrafity, některé interiéry opatřeny trámovými či kazetovými stropy a jejich stěny vyzdobeny freskami s náměty z antické mytologie (např. z Ovidiových Metamorfoz), které byly patrně převzaty z předloh německého malíře a rytce Virgilia Solise (milenci na loži, Pyramos a Thisbe, Leukothea milující Apollóna, kolo štěstěny aj.). K barokně klasicistním úpravám, při nichž vzniklo nové průčelí a patrně i podkroví, došlo kolem roku 1784. V roce 1891 bylo zazděno loubí a přestavěna budova při Soukenické ulici. V letech 1950 - 55 byl dům rekonstruován do dnešní podoby.

Významné architektonické detaily:

Renesanční nástěnná malířská výzdoba interiérů
Pozdně barokní nástěnný obraz sv. Jana Nepomuckého na hlavním průčelí

Historie obyvatel domu:
V roce 1424 náležel dům muži jménem Paldus, dále se v něm vystřídali mj. kožešník Mertl či dva jircháři, Štefl a Alexandr (ten byl zároveň městským konšelem), aby ho pak roku 1560 od Ambrože Fritze získal rožmberský úředník Matyáš Fuch z Fuchýřova, který byl komorním písařem krumlovského panství. Ten ho nechal v roce 1562 upravit v renesančním duchu. Matyáš Fuch byl třikrát ženat. Jeho první žena Magdalena byla dcerou významného českokrumlovského měšťana Tomandla na Louži. V roce 1585 však Magdalena spolu se svým nenarozeným dítětem zemřela na mor. 1585 dostal dům č. p. 14 novou hospodyni - byla jí Matyášova druhá žena Anna, jež byla dcerou dvorního stavitele císaře Rudolfa II., Oldřicha Aostaliho de Salla. Anna zemřela po narození syna Šimona Tadeáše, který se později stal krumlovským primátorem. Roku 1590 se Matyáš potřetí oženil - s dcerou tehdejšího krumlovského primátora Linharta Kardinála, Ludmilou. Matyáš sám zemřel roku 1598 při morové epidemii v Krumlově. V roce 1654, kdy dům patřil Jiřímu Břeskému, se v něm vařilo a šenkovalo pivo. Mezi léty 1739 - 1784 se zde pěstovalo truhlářské řemeslo, roku 1908 byl vykoupen krumlovskou obcí a plánovalo se jeho zboření ve prospěch městského hotelu. K tomu naštěstí nedošlo, přesto je dům od padesátých let 20. století jeho součástí.