Náměstí Svornosti č. p. 1
Náměstí Svornosti č. p. 1
Lokace:
Náměstí Svornosti č. p. 1
Popis objektu:
Renesanční jednopatrová nárožní budova krytá čtyřmi sedlovými střechami kolmými k průčelí. Průčelí v přízemí prolomeno šesti lomenými oblouky loubí na okosených hranolových pilířích. Loubí je zaklenuto křížovou klenbou. V horní části je průčelí ukončeno vysokou atikou se dvěma pásmy polopilířků a kuželek a rokokovými vázami z pálené hlíny. V levém horním rohu, těsně pod atikovým štítem, je malý zvon. V levé polovině průčelí jsou zazděná renesanční okenní ostění, vpravo ostění gotická a uprostřed čtyři štukové znaky. Interiér budovy je zpřístupněn lomeným gotickým portálem, nad kterým je umístěn štítek s malovaným znakem pětilisté rožmberské růže. Po levé straně portálu se nachází fragment gotického okna s kružbovím. Vstupní síň s hřebínkovou a valenou klenbou obsahuje fragmenty dvou gotických portálků s motivem přetínajících se prutů. V patře je síň s novodobým trámovým stropem na krakorcích. V pravé části loubí je na zdi umístěna keramická mapa Českého Krumlova. Středověké sklepy pod větší částí budovy jsou zaklenuty převážně kamenem.
|
Stavebně historický vývoj:
Původní parcela byla zastavěna kolem roku 1300, kdy se vytvářel základní městský půdorys. V období pozdní gotiky bylo v přízemí vybudováno loubí. Radnice vznikla po polovině 16. století spojením dvou nebo tří samostatných gotických domů (původní radnice a měšťanského domu). Objekty byly vnitřně propojeny a jejich průčelí opticky sjednoceno renesanční atikou. Při renesanční úpravě vzniklo rozsáhlé dvorní křídlo budovy a před rokem 1564 také hřebínková klenba vstupní síně. Roku 1796 byla atika upravena do dnešní klasicistní podoby a v 19. století došlo k jejímu snížení. V roce 1924 proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu, při níž bylo obnoveno zastavěné loubí a odkryty znaky na průčelí. V letech 1938 - 1940 demolován dvorní trakt s masnými krámy a realizována novostavba interiérů. Opravy fasád proběhly v letech 1966, 1968, 1986 a 1997/8.
|
|
|
Vývoj fasády levého radničního traktu:
Ve středověku existovaly v současné radniční frontě dva samostatné měšťanské objekty s hrubou omítkovou úpravou svých průčelí, u nárožního objektu v goticko-renesančním období doplňoval kamenná ostění rámující šedý pásek. Podle dochovaného stupňovitého štítu jednoho z objektů v dvorním průčelí nelze vyloučit, že obdobný štít zdobil jejich průčelí i do náměstí.
|
|
V pozdní renesanci renesanci po r. 1598 byly oba objekty sloučeny jednotným průčelím s výzdobou jehlancovou bosáží, ukončenou dvoupásmovou atikou s blíže neurčenými štítovými nástavci. Architektonické články atiky navíc zdobila chiaroscurová iluzivní výmalba. Přízemí členilo loubí se šesti arkádami. V barokním období byla sgrafitová výzdoba překryta novou omítkou s bílo-hnědým barevným rozvrhem.
|
|
|
V období klasicismu zřejmě v návaznosti na ničivé důsledky vichřice v r. 1796 byly kompletně sneseny obloučkové štítové nástavce s ponecháním dvoupásmové atiky, vyzdobené terakotovými vázami. Průčelí bylo rozčleněno bílo-červeným barevným rozvrhem, jak dokládá i dobová ikonografie. Ve 2. polovině 19. století byly zazděny tři oblouky loubí s bílým a později šedým nátěrem základní plochy.
V r. 1924 proběhla téměř v celém rozsahu obnova loubí. Analyticky byla na fasádě prezentována goticko-renesanční kamenná ostění a v dílčím rozsahu i sgrafitová výzdoba. V roce 1966 proběhla rozsáhlá oprava fasády s restaurováním erbů a zakrytím sgrafitové výzdoby. Poslední omítkové opravy v r. 1996 navázaly na předchozí přístup k prezentaci průčelí, nutnost rozsáhlé obměny starších omítek, ale i zdiva atiky byla způsobena především nevhodným složením vápnocementové malty z předešlé opravy. Bílý nátěr byl proveden vápennou technologií.
Významné architektonické detaily:
- Znaky na čelní fasádě: znak města Český Krumlov, země České, vlevo znak rodu Eggenberků, vpravo znak Schwarzenberků (upraveny kolem roku 1800, restaurovány 1986).
- Hřebínková klenba vstupní síně.
- Fragmenty gotického ostění oken a portálků.
Historie obyvatel domu:
Původní gotická stavení ze 14. století byly propojeny v jeden celek ve 2. polovině 16. století (patrně roku 1597). Jednalo se o objekt druhé nejstarší českokrumlovské radnice (č. p. 24 a 26) a měšťanský dům rodiny Teuflovy (č. p. 1). Ten patřil původně patrně opatu Kláštera Zlatá Koruna, ctihodnému muži Teodorikovi, který dům nechal postavit roku 1309. Majetkem zlatokorunských duchovních byl dům patrně přinejmenším do roku 1424. Ve druhé polovině 15. století, kdy byly majetky kláštera Zlatá Koruna uchváceny Oldřichem II. z Rožmberka, přešel i tento dům do jeho vlastnictví. Oldřich ho roku 1459 buď prodal nebo daroval zemanské rodině Metlínů z Metlína. Jeden z členů tohoto rodu, Petr Pryms, dům odkázal po smrti své manželky svobodné dívce Voršile Mikulášové. Toto rozhodnutí však vyvolalo značnou nevoli sousedů a městské rady, kteří Voršilu označili za neřádnou ženu, v jejíž prospěch Petr Pryms ošidil vlastní děti na dědictví. Voršila svůj nárok patrně neprosadila a následně budova od roku 1521 patřila rodině bohatého rakouského obchodníka Ondřeje Teufla, který byl i členem městské rady. Městská rada dům odkoupila pro potřeby nové radnice v roce 1597. K roku 1600 se vztahuje dokument dokládající, že v nové radnici bylo u příležitosti oslav svatby Jana Zrinského ze Serynu s Marií Magdalenou z Kolowrat ustájeno 30 koní. Starosta i městští syndikové původně úřadovali ve svých domech. Teprve v roce 1752 zřídil syndikus Stejskal kancelář na radnici. V roce 1791 se do radnice nastěhoval i starosta. V roce 1805 měla proběhnout přestavba radnice, v jejímž rámci mělo být zastavěno podloubí, přistavěna věž a registratura s archivem se měly přestěhovat do přízemí, aby byly bezpečněji chráněny před ohněm. Pro nedostatek financí se však tento záměr neuskutečnil. Na radnici byly uloženy mnohé cenné předměty, např. tři pozlacené klíče od městských bran, které se odevzdávaly vrchnosti při vjezdu do města, městské pečeti a stříbrné nádobí používané při hostinách na počest obnovování městské rady i jiných slavnostních příležitostech.
|