Latrán č. p. 76
Latrán č. p. 76
Popis objektu:
Tato jednopatrová nárožní budova, krytá sedlovou střechou, má v užší frontě klasicistně upravené průčelí s obdélným štítem, který vrcholí tympanonem s volutami po stranách. Hlavní průčelí bylo v sedmdesátých letech 19. století upraveno do neorenesanční podoby.
Stavebně historický vývoj:
Budova je gotického původu. Na východě snad přiléhala k původní latránské hradbě. Z období středověku pochází sklep, obvodové zdivo přízemí a patrně též základní prvky dispozice. Renesanční úpravu ve 2. polovině 16. století zastupují klenby přízemí a prvního patra. Barokně klasicistní zásahy jsou patrné zvláště u západního volutového štítu. V sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století byl objekt radikálně upraven, včetně průčelí v neorenesančním stylu.
Významné architektonické detaily:
Zajímavé jsou klenuté prostory, zejména z kamene valeně klenutý sklep a prostor v prvním patře při sousedním objektu č. p. 71, který je valeně klenut s výsečemi. Kromě klasicistního volutového štítu je v rámci Českého Krumlova pozoruhodná i neorenesanční fasáda.
Historie obyvatel domu:
Nejstarší zpráva o domě pochází až z roku 1565, kdy ho vlastnil Šimek nebo Šimon Holtzhair. Po něm jej získal nevlastní syn Ambrož. Roku 1629, kdy dům kupoval tkadlec Ondřej Wess, který předtím bydlel v domě Latrán č. p. 51 v Klášterní uličce, měla tato nemovitost cenu 310 kop grošů míšeňských, jež se nezměnila až do roku 1684. Teprve roku 1724 stoupla na 650 a roku 1771 na 950 zlatých. Od roku 1684 až do 19. století se v domě provozovalo pekařské řemeslo spojené s oprávněním k prodeji chleba. Bydlel zde například dvorní pekař Valentin Preininger, který svou kariéru na eggenberském dvoře začal asi v roce 1667 jako pekařský tovaryš. Roku 1937 byl v objektu zřízen obchod galanterií.