Latrán č. p. 54

Lokace:
Latrán č. p. 54

Popis objektu:
Jednopatrový objekt s novodobým břizolitovým průčelím. Nad hlavní římsou se nachází nízká nečleněná atika. Budova má po stranách dvě dvorní křídla a úzká parcela je ukončena zadním stavením. V přízemí hlavní budovy vlevo je průjezd, klenutý lunetovou klenbou, vzadu zúžený schodištěm.

Stavebně historický vývoj:
Nejstarší zástavba na této parcele je gotického původu. Dnešní stav je výsledkem radikální renesanční přestavby. Ve druhé polovině 17. století byla upravena fasáda, která však byla znehodnocena novodobým zásahem.

Významné architektonické detaily:
Pozoruhodné jsou zejména klenuté prostory, především průjezd a některé místnosti v přízemí i v patře. Vlevo ve dvoře je křídlo v přízemí původně se zděnými arkádami, které byly zčásti zazděny. Na třech stranách dvora probíhá v prvním patře spojovací pavlač se značně vyloženou římsou s koutovými výsečemi a hřebínky. Pod omítkou by mohl být zachován renesanční stav průčelí.

Historie obyvatel domu:
Prvním písemně doložitelným majitelem domu byl v roce 1484 Ryneš řečený Krbek, který dům držel do doby kolem roku 1510, kdy jej vystřídal švec Martin. Toho zde zastihujeme do přelomu třicátých a čtyřicátých let 16. století. Asi v roce 1540 se do domu nastěhoval Jiří Beispoch (nebo Weissbach), který zemřel v roce 1568. Dalším držitelem domu se stal pekař Linhart Tschandl, jenž dům splácel Beispochovu synovi Kryštofovi. V roce 1571 prodal Tschandl svůj dům Janu Schofiklovi, majiteli jiného latránského domu č. p. 41, který poté s manželkou a osmi dětmi trvale bydlel právě v domě č. p. 54. Po Schofiklově smrti v roce 1588 spravovala dům vdova Kateřina. V roce 1591 zemřela Kateřina Schofiklová a dům získal Kryštof Kranz, jenž se téhož roku oženil s Schofiklovou dcerou Alžbětou. Alžběta, která Kranzovi dala pět dětí, zemřela okolo roku 1600. Kryštof se poté oženil s jinou Alžbětou a roku 1609 zemřel. V letech 1653 - 1714 žili v tomto domě řezníci. Nejprve to byl dvorní řezník Bartoloměj Streinz, jehož rodinu vystřídal řezník Matyáš Beránek. Na počátku 18. století pak dům patřil řezníku Jiřímu Stifterovi. V roce 1714 se sem nastěhoval jirchář Albín Fleischer a bydlel zde až do roku 1737. Určitou dobu bývala v tomto domě hospoda. Od roku 1782 náležel dům schwarzenberskému knížecímu inženýrovi Josefu Rosenauerovi, který projektoval a stavěl známý Schwarzenberský plavební kanál na jižní Šumavě. Jeho rodina zde žila ještě nejméně do čtyřicátých let 19. století.