Latrán č. p. 53

Lokace:
Latrán č. p. 53

Popis objektu:
Dům č. p. 53 je jednopatrová nárožní budova s prampouchem klenutým přes Klášterní uličku. Průčelí je pokryto sgrafitem, pod novodobou římsou probíhají liché arkády s malovaným renesančním cyklem "Běhu života", jenž má zachycovat deset etap v životě muže, od chlapeckého věku až do smrti. Na bočním průčelí jsou v arkádách zobrazeny abstraktní motivy, snad alchymistické váhy a kabalistické značky. V hlavním průčelí jsou odkryta malá gotická okna se zkosenou hranou a červeným gotickým kvádrováním.

Stavebně historický vývoj:
Budova je gotického původu, což dosvědčují dochované architektonické prvky (okna v průčelí, porušený profilovaný portálek, schodiště a levé křídlo). Byla přestavěna v období renesance v několika etapách. Kolem roku 1580 vznikla sgrafitová výzdoba a malby v lunetách. Okna, která by odpovídala sgrafitovým rámům na bočním průčelí, jsou zakryta renesanční klenbou a novodobým krovem. Menší úpravy proběhly v 18. století. Oproti gotickému a renesančnímu stavu došlo ke změně výšky pater. Přestavba z roku 1895 renesanční podobu dobu poznamenala spíše negativně. Dům byl rekonstruován v roce 1955, nástěnné malby byly obnoveny roku 1994.

Významné architektonické detaily:
Objekt má prvořadou architektonickou hodnotu svými průčelími a klenutými prostory, z nichž nejpozoruhodnější je prostor mezipatra při Klášterní uličce, klenutý bohatou síťovou hřebínkovou klenbou. V prvním patře je při nároží místnost s bohatým neorenesančním štukovým stropem. Do staršího jednotného prostoru byla vložena arkáda s klenbami.

Historie obyvatel domu:
V posledních dvaceti letech 15. století a na počátku 16. století v domě bydlel jistý Wolf, pravděpodobně rožmberský fišmistr (zodpovědný za rybniční hospodářství na panství), který pak dožil v blízkém domě Latrán č. p. 48. po Wolfovi získal dům hrnčíř Ondrášek, jenž se objevuje jako jeho držitel až do počátku 40. let 16. století. Ondráška vystřídal sladovník Jakeš (Jakub) Houska. Ten zemřel roku 1555 a jeho patrně ještě dosti mladá vdova Anna Housková se ve druhé polovině padesátých let 16. století provdala za dvorního řezníka Šebestiána Straubingera, který zemřel roku 1589. Z této doby zřejmě pocházejí figurální malby na čelní fasádě.

Po Straubingerově smrti přešel dům do rukou Viléma z Rožmberka, jenž ho prodal svému kuchaři Kašparu Lehmanovi. Kašpar zemřel v roce 1599, asi při tehdejší morové epidemii. Vdova Magdalena se provdala za prachatického měšťana Josefa Müllpergera, odstěhovala se do Prachatic a dům prodala pekaři Matyáši Händlovi. Jeho rodina zde bydlela asi do roku 1640. V roce 1654 je v domě zmiňován pivovar, který pravděpodobně již na počátku 18. století neexistoval. V letech 1691 - 1726 patřil dům císařskému výběrčímu poplatků ve Vltavici Filipu Zächovi, jehož vystřídal pletař Karel Jäger. Od roku 1761 nejméně do čtyřicátých let 19. století vlastnila dům rodina Krenauerů. První z majitelů, Gottfried Krenauer, byl punčochář, Jan Krenauer ve dvacátých letech 19. století provozoval krupařství. V závěru 19. století dům obýval podnikatel Arnošt Porák.

Významné historické foto:
Zachycuje původní podobu střechy, skryté za lichou arkádou atikou, s dalším nižším patrem členěným pilířky a volutami. Nachází se v Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově.