Latrán č. p. 38
Latrán č. p. 38
Lokace:
Latrán č. p. 38
Popis objektu:
Jednopatrový dům s novodobými výkladci v přízemí.
Stavebně historický vývoj:
Jednopatrová budova vznikla před rokem 1500, dnešní průčelí je částečně z konce 19. století, s novodobými výkladci. Přízemí původně tvořila valeně klenutá síň s hřebínky, později byla rozdělena. Dochované sklepy, do nichž se vstupuje lomeným cihlovým portálkem, jsou valeně klenuty.
Historie obyvatel domu:
V tomto domě po celé 16. století až do roku 1622 žili a pracovali kováři. Na přelomu 15. a 16. století zde působil kovář Janek, který zemřel v roce 1502 a dům odkázal manželce Dorotě a synu Matějovi. Domu a dílny se ale zřejmě ujal Jankův zeť Jan, který je v roce 1513 od Doroty koupil s tím, že tam Dorota bude mít vyhrazeno doživotní bydlení. Kovář Hans prodal v roce 1545 dům s dílnou kováři Petrovi, ale patrně v něm spolu s manželkou Kateřinou zůstal. Večer 2. října 1552 byly stará kovářka Kateřina Hanzlová a mladší kovářka Anna Petrová, které ve svém domácím výčepu hostily rožmberského úředníka Jana Choustnického a latránského měšťana Kelbla, svědkyněmi pouliční rvačky rožmberského úředníka Albanka z Horní ulice s německým stolařem Šteflem. Choustnický a Kelbl oba muže od sebe roztrhli a zraněného Albanka odvedli do domu kováře Petra. Zde ho ošetřil lazebník, přivolaný Kateřinou, který předtím již ovázal rány Šteflovi. V roce 1564 zestárlý kovář Petr vyměnil dům s kovárnou s mladým kovářem Kryštofem za jeho domek Latrán č. p. 24 na Novém městě. Kryštof zde žil spolu s manželkou Ludmilou a šesti dětmi až do své smrti v roce 1593. Po něm převzal dům a kovárnu syn Hanzl neboli Jan, který používal příjmení Precht a žil zde až do roku 1622. V tomto roce se sem z domu číslo 24 na Novém Městě přestěhoval klempíř Kašpar Salzburger, který pracoval také pro českokrumlovský dvůr. O pět let později Kašpar zemřel a dům i živnost převzala vdova Žofie. Asi od poloviny padesátých let 17. století patřil dům jircháři Václavu Fleischerovi, jenž rovněž poskytoval své služby českokrumlovskému zámku. Jeho syn Albín převzal otcovský dům i řemeslo a působil zde až do roku 1715, kdy jej vystřídal řemenář Jan Kristán Spurbrich. Od roku 1741 dům vlastnil další řemenář, Jan Michal Siemerl. V letech 1784 - 1793 zde zastihujeme řezníka Františka Fabera. Poté dům až do čtyřicátých let 19. století obývala rodina Fiedlerů.