Latrán č. p. 18

Lokace:
Latrán č. p. 18

Popis objektu:
Jednopatrový dům s barevnými omítkovými bosážemi na bocích, s malovanými erby, volutovým štítem s tympanonem.

Stavebně historický vývoj:
Dům pozdně gotického původu (před r. 1500). Přestože byl v 18. století přestavěn, má zachované pozdně gotické a renesanční stavební prvky. Renesanční průčelí člení barevná omítková bosáž na bocích, erby a renesanční římsy oken. Atika je ukončena cimbuřím a klasicistním volutovým štítem s tympanonem. Některé prostory v patře jsou klenuty renesančními klenbami. Pozdně gotickou úpravu fasády uskutečnil asi před rokem 1557 majitel domu zedník Petr.

Významné architektonické detaily:
Tři erby se zlatou rožmberskou růží, renesanční římsy oken a volutový štít s tympanonem z doby klasicistní. Obnova fasády a rekonstrukce domu proběhla počátkem devadesátých let 20. století. Dům byl opraven v roce 1952.

Historie obyvatel domu:
Prvním známým majitelem domu byl na přelomu 15. a 16. století švec Prokeš, kterého v prvním desetiletí 16. století na krátkou dobu vystřídal Václav Bumba. Asi od roku 1510 zde žil švec Pavel a ve čtyřicátých letech 16. století zlatník Kilián. V padesátých letech 16. století dům patřil zedníku Petrovi, který ho v roce 1557 prodal krejčímu Ondřeji Jonovi. Po Ondřejově smrti koupil dům v roce 1572 školmistr Michal Cromerus (Chromý). V roce 1583 prodala Cromerova vdova Barbora dům Kašparu Paumgartnerovi, který však již mezi lety 1585 - 1586 zemřel. Jeho vdova Anna se provdala za pekaře Floriána Hauzenpergara. Po Annině smrti se v roce 1591 oženil s jistou Martou. Svůj dům zcela splatil až v roce 1604 a v roce 1608 ho prodal. O obyvatelích domu v 17. století není dosud příliš mnoho známo. Od roku 1704 se v domě pěstovalo pekařské řemeslo, počínaje Antonínem Lepším, kterého v roce 1739 vystřídal pekař Vít Fencelík. V roce 1780 se zde objevuje pekař Bartoloměj Babor, jehož rodina dům vlastnila až do roku 1839.