Kostelní č. p. 169

Lokace:
Kostelní č. p. 169

Popis objektu:
Hlavní průčelí do ulice vrcholí obdélným štítem s bočními volutami a tympanonem. Boční průčelí je nově upraveno, plasticky nečleněno. Vstup je po předloženém schodišti stuhovým žulovým portálkem s letopočtem 1691 a vyrytým obrysem erbu. Dispozice s valeně klenutými, převážně však plochostropými místnostmi. Sklep s kamennou klenbou je zčásti vysekaný ve skále pod ulicí.

Stavebně historický vývoj:
Původně gotický dům byl ve středověku přistavěn ke Kájovské bráně - vnitřní. Předpokládá se renesanční přestavba před rokem 1560 a raně barokní úprava kolem roku 1691. Druhé patro bylo přistavěno před rokem 1728. Koncem 18. století objekt prodělal klasicistní úpravu. Roku 1842 byla zbořena brána a došlo asi ke zdvižení dnešního štítu. V šedesátých letech 20. století byla budova adaptována.

Významné architektonické detaily:
Gotický portálek s letopočtem a erbem

Historie obyvatel domu:
Roku 1518 tento "dům na kameni" jistá "stará Turnovská" prodala za 80 kop grošů míšeňských ševci Mikulášovi. Po Mikulášovi dům vyženil řezník Petr, z jehož pozůstalosti dům prodala městská rada roku 1560 již za 210 kop grošů míšeňských kožešníku Lorencovi. Ten dům roku 1574 vyměnil dům s truhlářem Stanzlem. Stanzl dům r. 1578 prodal řezníku Janu Höglerovi. Poručníci jeho sirotků dům prodali roku 1622 za neobvykle vysokou cenu 390 kop grošů Jiřímu Ufhauserovi. Ten zemřel bez dědiců v roce 1626 a městská rada prodala jeho dům Markétě, vdově po soukeníkovi Matěji Stolzovi, která ho postoupila věnem roku 1629 svému druhému manželovi, kloboučníku Štěpánu Reichardtovi. Ten dům prodal roku 1641 pernikáři Janu Schubertovi, s jehož vdovou Veronikou v roce 1647 dům vyženil Lorenc Aneiss. Jeho syn, malíř Petr Aneiss, později radní, dům v ceně 350 kop grošů míšeňských převzal roku 1684 a prodal ho v roce 1728 za o polovinu zvýšenou cenu 600 zlatých výběrčímu nápojové daně Filipovi Sassmannovi. Roku 1747 zaplatil krejčí Šebestián Riedl za dům už 700 zlatých. V jeho rodině zůstal dům až do druhé poloviny 19. století. Roku 1794 přebíral dům Josef Riedl od matky Lucie a roku 1839 vnuk Vojtěch Riedl. V novodobých stavebních spisech nebyly nalezeny žádné pozoruhodné informace.