Kájovská č. p. 64

Lokace:
Kájovská č. p. 64

Popis objektu:
Jedná se o dvoupatrový objekt na klesajícím terénu, se střešním hřebenem rovnoběžným s ulicí a s nesymetrickým průčelím o čtyřech okenních osách. Mezi okny v prvním patře se nachází v medailonu obraz Immaculaty. Pod svrchní vrstvou omítky jsou dvě vrstvy psaníčkových sgrafit. V přízemí, vpravo v hlavním průčelí objektu, je obdélný portál s uchy a profilací architrávu s datací 1675. Zadní průčelí objektu je pak hladké, s terasami nad prvním a z části i druhým patrem. Dispozice přízemí a prvního patra je členěna jako příčný trojtrakt. Místnosti v přízemí jsou zastropeny křížovými klenbami v části do ulice a valenými klenbami v zadní části. V prvním patře byly při rekonstrukci v roce 1995 objeveny vyřezávané renesanční trámové stropy. Domem prochází zachovalá hradba původního městského opevnění.

Stavebně historický vývoj:
V gotice vznikla budova na parcelách č. p. 64 a 65, která byla podle archivních zpráv předělena v roce 1675. Konstrukce přízemí objektu jsou z velké části původní, gotické. Renesanční zásah je patrný podle existence sgrafita na fasádě objektu. Tato sgrafita končí nad prvním patrem. Mezi lety 1672 - 74 byl dům přestavěn raně barokně. Při přestavbě v letech 1765 - 82 byl objekt zvýšen o patro. Svou definitivní rozlohu dům získal v roce 1901, kdy byl přistavěn přístavek ze zadní strany k parkánové zdi. Další stavební zásahy se pak uskutečnily v roce 1928 a v letech 1953 - 54. V roce 1995 dům prošel celkovou rekonstrukcí.

Významné architektonické detaily:
V prvním patře objektu jsou v části do Kájovské ulice k vidění opravené vyřezávané renesanční trámové stropy. Na fasádě objektu se nachází medailon s obrazem Immaculaty.

Historie obyvatel domu:
Na počátku 16. století držel dům koželuh Michal Hoz. V majetku koželužské rodiny Hozových byl dům až do roku 1535, kdy byl prodán soukeníku Pavlovi. Na počátku 60. let 16. století koupil dům mědikovec Jiří Schwarzenberger. Nějaký čas po jeho smrti dům prodala vdova Magdalena svému švagrovi Davidu Ottovi. V roce 1606 pracoval zámečník David Ott na českokrumlovském zámku, pro který zhotovil ozdobná vrata. I ve dvacátých letech 17. století jej najdeme mezi řemeslníky, kteří pracovali pro českokrumlovský dvůr. V roce 1636 David Ott pod tíhou dluhů dům dává do zástavy. Od roku 1640 jej vlastnil soukeník Gottfried Hoffmann, v roce 1657 zde pak zastihujeme papírníka Kryštofa Persche, který zásoboval papírem i vrchnostenské úřady na českokrumlovském zámku. Od roku 1672 patřil dům řemenáři Vojtěchu Dobesimu, který o čtyři roky později část domu prodal dvornímu bednáři Filipu Skorunkovi. Ten ji přestavěl na nový obytný dům (dnešní Kájovská č. p. 65) V letech 1698 - 1782 se v domě provozovalo pekařské řemeslo a byl zde i chlebný krám. V roce 1782 získal dům soukeník Josef Beneš, který zde bydlel až do počátku 19. století.