Kájovská č. p. 63
Kájovská č. p. 63
Popis objektu:
Dům je dvoupatrový o dvou osách, s trojúhelníkovým štítem. Průčelí do ulice je zdobeno sgrafitem a ve štítě pak jednoduchou pásovou dvoubarevnou malbou. Dispozice přízemí je dvoutraktová, nachází se zde ojedinělá síň s jedním polem sklípkové a dvěma poli hřebínkové klenby.V přízemí se do domu vstupuje obdélným kamenným portálem se skosením na svislých stranách. Štít a část druhého patra byla evidentně později přistavena. Novodobé zadní průčelí objektu je třípatrové, v přízemí se segmentovými klenbami do travers.
Stavebně historický vývoj:
Původně byl dům spojen s budovou na sousední parcele. K oddělení obou částí došlo v roce 1557. Tehdy byl vystavěn do své dnešní podoby s unikátními klenbami a sgrafitovým průčelím. Dům byl vestavěn do městské hradby, která byla při blíže zcela neurčitelné přestavbě zcela odstraněna. Poslední dostavby do dnešní podoby doznal dům, respektive jeho zadní část, po roce 1912, kdy byl dům směrem k řece prohlouben o jeden trakt. V roce 1960 byla provedena celková rekonstrukce a modernizace. V roce 1996 pak bylo zrekonstruováno přízemí, sklepy domu, sgrafitová fasáda a střecha.
Významné architektonické detaily:
V přízemí domu se nachází ojedinělá síň s jedním polem sklípkové a dvěma poli hřebínkové klenby s červeně zdobenými hranami.
Historie obyvatel domu:
Dům byl až do roku 1567 součástí sousedního domu Kájovská č. p. 62. V roce 1567 koupil pekař Ruprecht Kirchhamer od krejčího Pankráce Fischera polovinu domu č. p.62 a upravil ji na samostatný dům. Na přelomu 70. a 80. 15. století patřil dům pekaři Bartoloměji Pérovi. Rodina Pérů zde vykonávala pekařskou živnost a dům obývala ještě v prvním desetiletí 17. století. Před polovinou 17. století vlastnil dům krátce eggenberský kontribuční písař, pozdější purkrabí a hejtman českokrumlovského zámku Petr Schloot. V roce 1656 se zde setkáváme s knížecím úředníkem Kašparem Kunkelem, jehož o tři roky později vystřídal řezník Jakub Klampfl. Od roku 1676 v domě bydlela rodina městského mlynáře Řehoře Postla a po ní od roku 1694 další městský mlynář Matyáš Matuna. V roce 1712 se do domu nastěhoval mlynář Matyáš Klimeš, jehož syn, krupař František, zde žil až do roku 1776. Mlynáře v domě najdeme ještě v první polovině 19. století.
Fotografie:
V roce 1996 byla pořízena fotodokumentace vnějšího stavu objektu před opravou a po opravě fasády.