Hradební č. p. 60

Hradební č. p. 60

Lokace:
Hradební č. p. 60

Popis objektu:
Jedná se o jednopatrovou budovu s klasicistním průčelím, které je členěno lisenami a stuhovými šambránami na ploše z hrubé omítky naostro. Rozsáhlá dispozice přízemí je klenuta valenými klenbami s výsečemi. Horní patro je plochostropé, klenuty jsou pouze podesty schodiště. Budova je situována do svahu, takže sklepy jsou v části k řece položeny nad terénem. Střecha domu je mansardová.

Stavebně historický vývoj:
Dům postaven jako novostavba v roce 1798 na místě starší zástavby, s využitím staršího zdiva renesančního předchůdce tohoto objektu a městského opevnění (ve sklepě objektu jsou patrné zbytky kruhové stavby - zřejmě kruhové bašty). Stavební zásahy okolo roku 1860 se týkaly zvýšení ochranné zdi při vltavském břehu. V roce 1923 proběhla adaptace a byla provedena vestavba do podkroví. Dále byl objekt adaptován v 60. letech tohoto století a v roce 1997 proběhla celková rekonstrukce objektu, kdy byly odstraněny některé dřívější nevhodné stavební zásahy.

Vývoj průčelí objektu:
Ze středověkého období nebyly zjištěny žádné nálezy, podle malého zachyceného rozsahu proškrabané omítky je pravděpodobné, že v renesančním období průčelí přízemního objektu zdobilo sgrafito.

V raně barokním období bylo západní průčelí nově omítnuto s bílo-hnědým a mladším bílo-šedým barevným rozvrhem. Malované okenní šambrány v rozích rozšiřoval motiv "uší". Kolem r. 1799 byl přízemní objekt radikálně přestavěn na rozlehlý patrový dům, průčelí bylo rozčleněno lizenovým systémem s okny ve stuhových šambránách, přízemí vyplnila pásová rustika.

Zjištěné barevné úpravy: nejstarší tělově-bílý odstín, mladší celoplošné zelené nátěry. Poválečná barevná úprava okrově-bílá. Oprava fasád proběhla v r. 1997 v silikátovém nátěru, bylo zopakováno klasicistní členění.

Významné architektonické detaily:
V interiéru viditelné pozůstatky staršího zdiva - zřejmě z původního fortifikačního systému města. Objekt je zastřešen ve městě málo vídanou mansardovou střechou.

Historie obyvatel domu:
Nejstarší uvádění majitelé domu v místě dnešního objektu, někdy nazývaného "zahradní dům na písku", byli před ještě polovinou 16. století koželuhové. Prvním známým byl na přelomu třicátých a čtyřicátých let 16. století koželuh Matyáš. Od druhé poloviny 17. a v 18. století zde sídlili zahradníci. V letech 1663 - 1709 to byl Antonín Zwietlinger, označovaný jako zahradník "na písku", od roku 1723 Egid Preitschopf. Roku 1797 koupil dům majitel krumlovské papírny Josef Pachner, rytíř z Eggendorfu. V majetku jeho rodiny zůstal až do poloviny 19. století. Kolem roku 1900 byl objekt darován Kongregaci milosrdných sester řádu sv. Karla Boromejského ke zřízení sirotčince, který byl koncem 30.let změněn na starobinec.

Fotografie:
V roce 1996 a 1997 byla pořízena fotodokumentace vnějšího stavu objektu před celkovou rekonstrukcí a po ní.