Horní č. p. 156

Lokace:
Horní č. p. 156

Popis objektu:
Jedná se o jednopatrovou řadovou budovu ve svahu, s hladkým hlavním průčelím směřujícím do Horní ulice a zadním zdobeným průčelím směrem k farnímu kostelu sv. Víta ve městě Český Krumlov. Hlavní průčelí je hladké a vrcholí klasicistní atikou s vázami. Zadní průčelí je členěno raně barokním vysokým dorským pilastrovým řádem. V jeho střední části se v úrovni prvního patra nachází nika uzavřená skleněným víkem kryjícím novodobou sošku Panny Marie Ochranitelky Budějovické. Po obou stranách této niky jsou zbytky kamenného ostění oken. V interiéru směrem k Horní ulici je v přízemí valeně klenutá síň, vedle síně je pak jeden plochostropý prostor. Rovněž první patro je v celém rozsahu plochostropé nebo opatřené trámovými stropy bez profilace. V přední části se nacházejí sklepy s kamennou klenbou a do svahu zapuštěný sklep s dřevěným trámovým stropem.

Stavebně historický vývoj:
Budova vznikla v gotickém období, což je částečně patrné v rozsahu jejího zadního traktu. V renesanci byla budova stavebně upravena a došlo i k přístavbě předního traktu. K dalším přestavbám bylo přistoupeno v baroku, po požáru z roku 1652, zadní průčelí pochází ze závěru 17. století.

Poslední přestavby objektu byly provedeny v klasicismu a projevily se zejména ve štítu hlavního průčelí.

Významné architektonické detaily:

Zadní průčelí budovy
dřevořezba P. Marie (restaurována v 70. letech 20. století)

Historie obyvatel domu:
Prvním známým majitelem domu byl soukeník Slimara, zmiňovaný roku 1513. Další zprávy o obyvatelích domu v 16. století jsou značně kusé. V roce 1586 se v domě na určitou dobu usadili učitelé se čtrnácti chlapci, kteří zpívali v kostele při bohoslužbách a pohřbech (choralisté), než jim byly vyhrazeny jiné prostory. Snad až na počátku 17. století se zde setkáváme s hodinářem Hansem Richterem V roce 1652 byl dům zcela zničen požárem. Po polovině 17. století dům patřil městskému rychtáři Janu Zikmundovi Finkenauerovi, jehož roku 1674 vystřídal švec Jiří Schulz. Po něm v roce 1691 přichází kantor Josef Wöss. Po kostelníku Františku Wössovi vlastnil dům od roku 1743 soukeník František Erlich. V letech 1786 - 1802 jej pak obýval soukeník Jan Kinnl.