Horní č. p. 146

Lokace :
Horní č. p. 146

Popis objektu:
Tento jednopatrový objekt byl vystavěn ve svahu, na úzké a hluboké parcele. Průčelí je v úrovni prvního patra členěno arkýřem na třech krakorcích. Parapet arkýře je zdoben reliéfem pětilisté rožmberské růže. Horní část průčelí je tvořena barokním volutovým štítem, ukončeným vlnovitě prohnutou profilovanou římsou zakrývající sedlovou střechu domu. Hlavní průčelí domu má zachovaná původní kamenná okenní ostění. V přízemí domu je gotický sedlový vstupní portál. V interiéru přízemí se nachází valeně klenutá síň, jež byla předělena příčkou. Střed budovy tvoří valeně klenutý trojtrakt s gotickým sedlovým portálkem ve střední zdi. Dispozice přízemí se včetně kleneb opakuje v prvním patře. Sklepy jsou zaklenuty kamennou nebo cihlovou valenou klenbou. Sklepní prostory jsou přístupné gotickými portálky.

Stavebně historický vývoj:
Dům je gotického původu a z tohoto období jsou zachovány zejména některé klenby a portálky, okna a především dispozice budovy. Z renesanční přestavby pochází plochostropý zadní trakt budovy, který byl dodatečně přistaven ke gotickému základu. V této době byl také přistavěn trakt s černou kuchyní a patrně i pekařská pec. Další úpravy domu proběhly v období pozdního baroka a klasicismu. Z období stavebních úprav ve druhé čtvrtině 19. století pochází fasáda se štítem a příčky členící dispozici interiérů budovy. V roce 1932 byla provedena adaptace budovy na pekárnu, v přízemí byla znovu vybudována pec a okno do ulice bylo přeměněno na výklad. 1936 byl ve dvoře vystavěn přístavek pro prádelnu. Poslední stavební práce proběhly v sedmdesátých a devadesátých letech 20. století.

Významné architektonické detaily:

gotický vstupní portál
arkýř s motivem rožmberské růže
kamenná ostění oken hlavního průčelí

Historie obyvatel domu:
Na přelomu 15. a 16. století v domě bydlel Jiří řečený Šenrajtr, což napovídá, že se patrně jednalo o rožmberského pojezdního úředníka. Po něm získává objekt roku 1515 pekař Zikmund Šichpek. Dalším majitelem domu byl opět pekař - Mates, který zde žil společně se svou ženou Voršilou v letech 1546 - 1572. Pekařské řemeslo bylo pak vystřídáno řemeslem řeznickým, kdy v domě do roku 1597 bydlel řezník Lopatka se ženou Aničkou a čtyřmi dětmi. Po Lopatkově smrti roku 1602 se jeho žena provdala opět za řezníka - Zikmunda Strassburgera, jehož rodině dům patřil až do roku 1638, kdy byl prodán Janovi Payrhueberovi. V roce 1654 jej nakrátko vlastnil řezník Adam Pentz, majitel sousedního domu čp. 145, který jej vyženil sňatkem s Payrhueberovou vdovou Klárou. Když jej ještě téhož roku prodával, ponechal si dvorek, pivovar a stáj, které připojil právě k domu č. 145. Novým majitelem se stal sladovník Matyáš Landsknecht, po němž dům v roce 1661 převzala Eva Landsknechtová. V letech 1666 - 1711 patřil pak eggenberskému vrchnímu lovčímu Vítu Ticháčkovi, jehož vystřídal dvorní zahradník Tomáš Gergler. Dalšími vlastníky domu v 18. století byli městský mlynář Josef Miller (od roku 1719), řezník Adam Stifter (od roku 1730), prelátský sládek Gabriel Michl (od roku 1743), řezník Jan Bárta (od roku 1748), jiný řezník Adalbert Pranghoffer (od roku 1761) a od roku 1764 tři generace pekařů Mayerů, jejichž rodině dům patřil až do roku 1837.