Horní brána čp. 4, 5, 6 a 7 - bývalý Fričkův dvůr

Lokace:
Horní Brána čp. 4, 5, 6 a 7

Původní název:
Ve 14. století je objekt označován jako Kojíšův dvůr. Označení Fričkův dvůr nese od konce 17. století podle svého někdejšího majitele Ferdinanda Eusebia Fritschka z Fürstenmühlu.

Popis objektu:
Komplex zděných budov je členěn do čtyř architektonicky nejednotných částí, tvořených domy č. p. 4, 5, 6 a 7.

Dům č. p. 4
je rohová dvoupatrová budova věžovitého charakteru s valbovou střechou, předsunutá před sousední čp. 5. Raně barokní průčelí z doby kolem poloviny 17. století. Na nárožích omítková bosáž. V přízemí je obdélný vstup a jedno pravoúhlé okno ve špaletě. V prvním patře jsou tři pravoúhlá okna ve špaletě. V druhém patře je jedno vysoké okno ve stuhové šambráně s uchy. Pod omítkou zjištěna psaníčková sgrafita. Pod profilovanou korunní římsou s kapkami jsou namalovány rožmberské růže. V přízemí jsou čtyři sklenuté prostory - valeně, valeně s výsečemi a neckovou klenbou. Úzká zadní část byla původně nesena dvěmi oválnými arkádami. První patro je plochostropé. Druhé patro bylo původně jednoprostorové. Strop tvořen dřevěnou zrcadlovou klenbou, zdobenou perlovci a kymaty. Ve stěně předního průčelí je nika s mušlí v konše.

Dům č. p. 5
poněkud ustupuje z fronty průčelí. Dvoupodlažní a podsklepený objekt na půdorysu protáhlého obdélníka má sedlovou střechu s hřebenem kolmo k průčelí. Před uliční průčelí je předsazeno závětří dřevěné konstrukce s pultovou stříškou, krytou šindelem. V patře předsazená dřevěná pavlač s plaňkovým zábradlím a pultovou stříškou se šindelovou krytinou. Průčelí nad pavlačovou stříškou je zdobeno čtyřmi řadami psaníčkových sgrafit ukončených pásem tzv. mořské vlny, v pravé horní části motiv slunce. Zbytek průčelí omítnut hladkou štukovou omítkou bílé barvy. Ve štítu jedno obdélné okno do podkroví a kruhový otvor do krovu. Zahradní průčelí je dvouosé, na nároží jsou psaníčková sgrafita, římsa s motivem mořské vlny. Sklep, částečně zapuštěný ve skále, je valeně zaklenutý. Přízemí je trojprostorové. Vstupní místnost obsahuje trojramenné schodiště, část místnosti je zaklenuta packovou klenbou s hřebínky. Střední prostor je plochostropý s viditelnými trámy, otevřený dvěma arkádami se středním sloupem a dvěma přízedními polosloupy do třetí místnosti. Ta je zaklenuta dvěma poli křížové hřebínkové klenby a osvětlena dvěma okny. První patro je plochostropé, dvouprostorové. V první místnosti schodiště. V druhé místnosti sál s trámovým malovaným stropem. Motiv stylizovaného akantu v oranžovo-šedivé barevnosti přechází na stěny v úzkém podstropním vlysu. Dochovaly se fragmenty malované výzdoby nik ve zdech a rámování oken, tvořené motivy pletenců a penízků. Sál otevřen do severovýchodního průčelí dvěma okny, po jednom také na jihozápadní a severovýchodní stranu. Krov domu je vaznicové soustavy se stojatou stolicí, obsahuje nově vestavěné podkroví. Střešní krytina je z bobrovek.

Dům č. p. 6
je napojen na předešlý dům č. p. 5 a je mu poněkud představěn do úrovně č. p. 4, s nímž je vyrovnáno rovněž výškově. Skládá se ze dvou částí. Věžová část obsahuje obloukový vjezd, krytý dřevěnými vraty. V prvním a druhém patře má uliční fasáda po jednom okně. Mezi okny je ve štuku vyvedený kvadrilob. Na zadním průčelí je psaníčkové sgrafito. Druhá část je poněkud nižší, se zvýšeným přízemím, se dvěma pravoúhlými okny a asymetricky položeným vchodem se vstupem po kamenném schodišti z ulice. V prvním patře jsou dvě asymetricky položená pravoúhlá okna ve špaletě. Přízemí i patro je plochostropé. Suterén je sklenut valeně, valeně s výsečemi a křížově. Prostory zde byly původně otevřeny arkádami. Střechy jsou sedlové, kryté taškami.

Dům č. p. 7
je napojen na předchozí. Je novější, ale stejné výškové úrovně i typů.

Stavebně historický vývoj dvora:
Nejstarší dochovanou částí bývalého rožmberského dvorce je přízemí č. p. 4, pravděpodobně ještě gotického původu. Z renesanční fáze vývoje dvorce pocházejí přízemí a 1. patro č. p. 5, rovněž č.p. 6. Patrně v roce 1656 byl přestavěn zadní trakt a horní patro č. p. 4. Fragment desky s letopočtem je zachován na dvorní fasádě. První patro č. p. 4 mělo snad otevřené loggie. Z doby, kdy dvorec patřil Ferdinandu Eusebiu Fritschkovi z Fürstenmühlu, pochází kazetový stop s jeho znakem. Podle popisu z roku 1718 měl dvůr jednu obytnou budovu s lusthausem (letohrádkem). Veduta Fr. B. Wernera z roku 1752 dokládá existenci věže s lucernou, jejíž horní zděné patro vystupovalo nad střechy dvorce. Další úpravy z 18. století souvisely s rozdělením dvorce. V č. p. 5 bylo vestavěno trojramenné schodiště, upraveno bylo rovněž č. p. 6. Na přelomu 19. a 20. století byla před č. p. 5 představěna dřevěná pavlač. Při stavbě objížďkové komunikace v polovině 60. let zbořeny hospodářské objekty bývalého dvorce.

Významné architektonické detaily:

sgrafitové průčelí č. p. 5 a 6
klasicistní štukový kvadrilob na fasádě č. p. 6
trámový strop a křížové klenby v přízemí č. p. 5
sál v 1. patře č. p. 5 s dochovanou renesanční výmalbou a raně barokním dřevěným kazetovým stropem s malovaným erbem F. E. Fritschka z Fürstenmühlu.

Historie obyvatel domu:
Roku 1347 se připomíná mezi dvory patřícími Petru z Rožmberka také Kojíšův dvůr za Horní branou. Roku 1677 vlastní dvůr císařský obchodník se solí a výběrčí mýta Matěj Bedřich Forko. Roku 1688 se stává majitelem svobodný pán Ferdinand Eusebius Fritschko z Fürstenmühlu, po jeho smrti v roce 1692 koupilo zadlužený dvorec město Český Krumlov. V roce 1794 byl dvůr emfyteuticky prodán po částech několika majitelům. Na jeho území postupně vznikly samostatné domy č. p. 4 až 19.