Dlouhá č. p. 90

Lokace :
Dlouhá č. p. 90

Popis objektu :
Malý jednopatrový objekt se sedlovou střechou se zvalbením. Tříosé průčelí členěné pouze korunní římsou, malovanými šambránami otvorů a nárožním bosováním. Dispozičně je přízemí dvoutrakt se schodišťovou plochostropou síní při levém okraji.

Stavebně historický vývoj :
Objekt byl ve středověku součástí domu č. p. 89, v první polovině 16. století se osamostatnil, byla přistavěna západní a severní část a současně odstraněna část roubené konstrukce světnice v 1. patře. V období klasicismu bylo upraveno průčelí do dnešního stavu a zakryty pohledové trámové stropy v obou podlažích. V roce 1993 byla provedena rekonstrukce a podkroví bylo upraveno na byty.

Významné architektonické detaily :

unikátně dochovaná větší část roubené světnice v 1. patře
v 1. patře trámový strop s dvojitým deskovým záklopem, původně
součást roubené světnice středověkého původu
v přízemí trámový strop s dvojitým deskovým záklopem
hřebínková klenba v zadním prostoru vstupní síně s dekorativní výzdobou

Historie obyvatel domu :
Na počátku 16. století patřil dům řezníku Vaňkovi Plachému. Ten ve své závěti z roku 1537 odkázal dům a živnost synovi Šimonovi, který zde ale žil a pracoval velmi krátce, nebo vůbec ne, protože v roce 1540 tu již zastihujeme sladovníka Michálka. Michálek zemřel v roce 1545 a jeho vdova Barbora o rok později prodala dům zlatníku Felixovi. Ten zemřel již v roce 1548 a v domě dále žila jeho vdova Maruše, která se živila kramářstvím. V roce 1567 se objevuje první zpráva o novém majiteli, tkalci Šebestiánu Hammerschmidovi, který se v témže roce oženil s Kristinou, dcerou Václava Běliče z Českého Krumlova. Šebestián zemřel v roce 1573 a vdova Kristina se záhy provdala za tkalce Michala Kheila z německého Ambergu. Po Kheilově smrti koncem první poloviny devadesátých let 16. století zůstala v domě jeho druhá manželka Anna, kterou zde zastihujeme ještě v roce 1602. Od roku 1621 bydlel v domě dvě léta řezník Kryštof Haigl, před rokem 1640 se zde krátce objevuje švec Havel Künzl, kterého na dva roky vystřídal pernikář Hans Schubert. O dalších majitelích domu dosud mnoho nevíme. V letech 1730 - 1735 patřil dům soustružníku Janu Jiřímu Mongayovi a poté až do roku 1753 Matyáš Jannoch. V dalších letech v domě Antonín Frank a Jan Willich provozovali ševcovské řemeslo. V roce 1768 dům krátce vlastnil Matyáš Lambl a po něm Urban Schaufler. V letech 1778 - 1807 se v domě setkáváme s Antonínem Bauerem a nejméně do čtyřicátých let 19. století zde pak bydlel Jan Stolzenthaler.