KKK

Historie zemědělské produkce ve městě Český Krumlov

Zemědělské zázemí města Ćeský Krumlov bylo soustředěno zejména do užitkových zahrad (panských, klášterních a měšťanských) či ovocných sadů v bezprostřední blízkosti obytných domů (zejména v zadních částech domovních parcel) a rovněž do hospodářských dvorů, ležících v předměstích nedaleko za městskými hradbami či v blízkých vesnicích.

Zlatokorunská škola, učební pomůcka z 18. století, vyobrazení péče o domácí zvířectvo

Počet zahrad ve městě se zvyšoval od 15. století. Výjimkou nebyly ani vinohrady (např. na jižních tersách zámku či u minoritského kláštera, který je od té doby také nazýván Tramín či Na Tramíně). V zahradách se pěstovala zelenina (cibule, česnek, mrkev, zelí, řepa a luštěniny), koření (šafrán) léčivé byliny (meduňka, šalvěj, máta, levandule), ale i okrasné květiny či exotické druhy ovoce. Z ovocných stromů se pěstovaly především hrušně, jabloně, višně, třešně a švestky.

Z větších historických zahrad na území města se dodnes dochovala pouze zámecká zahrada se svým zásobním zahradnictvím. Jako příklad užitkové a zároveň okrasné zahrady může sloužit Pivovarská zahrada, kde je dochován podrobný popis plodin pěstovaných ve skleníku (exotické ovocné druhy, vavříny, kdouloně, cypřiše, pomerančovníky, citroníky, fíkovníky). V jiné části zahrady se pěstovaly broskvoně, mišpule a množství různých druhů zeleniny. ( Pivovarská zahrada ve městě Český Krumlov). Často byly součástí větších zahrad i sádky, ve kterých se pěstovaly ryby. Objevovaly se zde rovněž chmelnice, což souviselo s hluboce zakotvenou tradicí vaření (a konzumace) piva, která se vázala nejen k panskému či měšťanskému pivovaru, ale i k jednotlivým měšťanským domácnostem. Důležitým zemědělským produktem a také i obchodním artiklem souvisejícím s vařením piva byl ječmen a pšenice, z které se vařilo tzv. bílé pivo. ( Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov).

Orba na poli, historické foto

Hospodářské dvory se v blízkém okolí města objevovaly již od 14. století. Listinou ze 14. srpna 1347 Petr z Rožmberka tyto dvory společně s několika vesnicemi připojil k městu Krumlov. Z této listiny je patrný výčet tehdejších dvorů - Jindřichův a Ludvíkův dvůr u vesnice Zahrádky, Kojišův dvůr ležící při cestě k Velešínu, Přibkův dvůr, Pidíkův - dnešní Kvítkův dvůr ležící asi 2 km od krumlovského zámku, dvůr Vlaštovičník v Novém Spolí aj.

K roku 1502 se vztahuje informace dokládající, že město koupilo dvůr "Lhota podle hřebene", později nazývaný pouze Hřeben. Tyto dvory disponovaly obdělávanými pozemky, provozními objekty i početnou čeledí a obstarávaly rozhodující část zemědělské produkce nutné k zabezpečení zásobování krumlovských měšťanů.

Mlácení obilí, dobová ilustrace

Drobné domácí zvířectvo (drůbež) a dobytek (krávy, býci, koně, voli, ovce, kozy, prasata) bylo chováno většinou v přístavcích v zadních částech domovních dvorů. Na volných prostranstvích se tak povalovala sláma, vyvážel se hnůj, vyhazovaly odpadky a volně tu pobíhala domácí drůbež a prasata. Na tento stav často poukazovala vrchnost, která prosazovala zákaz chovu dobytka ve městě. Na počátku 17. století získalo město od svého tehdejšího majitele - císaře Rudolfa II. Habsburského - právo pořádat pravidelně koňský a dobytčí trh - a to každý čtvrtek v době od 25. ledna do 25. července.

Jako poměrně nová plodina se i v Českém Krumlově začaly pozvolna prosazovat brambory. Na konci 18. století byly pokusně pěstovány v zahradě kláštera klarisek v Českém Krumlově a od třicátých let 19. století byly zaváděny nové odrůdy, které byly zprvu pěstovány v botanické zahradě umístěné v tehdejší Jelení zahradě. ( Počátky pěstování brambor v regionu Český Krumlov).

(zf)

Další informace:
Historické zahrady a parky ve městě Český Krumlov