Historie vodovodů ve městě Český Krumlov

Český Krumlov byl dlouho po svém založení odkázán pouze na řeku Vltavu a studny, jako na jediný dostupný zdroj vody. ( Kašny a napajedla ve městě Český Krumlov).

První zmínka o městském vodovodu pochází z roku 1443, kdy pan Oldřich II. z Rožmberka vytýká městské radě nedostatečnou funkčnost dřevěné kašny a vodovodu který ji napájí. Roku 1577 podle záznamu archiváře Václava Březana, stavěli měšťané kašnu novou z obecních nákladů a vodu do ní vedli pravděpodobně z obecního rybníka nad Horní branou.

Český Krumlov - část dřevěného vodovodního potrubí z 19. století z Rybářské ulice, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově

V 19. století bylo postupně přikročeno k budování vodovodů na pitnou vodu. Nejstarší byl zřízen v městském lese v roce 1889, pak u sv. Ducha roku 1895, následně v Krásném údolí roku 1905. Poslední byl zřízen Pod kamenem roku 1906. Kvalita vody z těchto vodovodů však nebyla valná.

V době po první světové válce se město rozhodlo z důvodu nárůstu stavební činnosti zřídit nový vodovod z Kleti, který by byl schopen zajistit dostatek vody i pro nově postavené budovy.Projekt zhotovila firma Rumpel z Teplic-Šanova a bylo jednáno se schwarzenberským velkostatkem stran využití pramenů na svahu Kleti. Smlouva o využití 19 pramenů byla uzavřena 7. září 1929. Jímání pramenů a přípravné práce k vypsání konkurzu na stavbu vodovodu přišlo radnici v roce 1928 na 430 000 Kč.

Podle projektu měl tento vodovod zásobovat pitnou a užitkovou vodou 8 337 obyvatel, 2 342 kusů dobytka, 33 hostinců, 25 maloživnostenských provozoven, 1 jatky, nemocnici o 140 lůžkách, městské lázně, mlékárny a pivovar s roční výrobou 20 000 hl piva. Spotřeba měla činit pro budoucnost 570 krychlových metrů denně, což odpovídalo potřebné vydatnosti zdrojů vody 6,5 litrů za vteřinu.

Voda se měla jímat ve dvou prameništích, ze kterých se měla svést do hlavních sběren, a z nich přívodními řády do vodojemu a pak dále již zásobovacím potrubím ke spotřebiteli. Jedno prameniště mělo být, jak jsme již uvedli, v Blanském lese na jižním svahu hory Kleti. Zde bylo 19 pramenů hlavních a několik rezervních. Druhé prameniště mělo být na území městského lesa jihovýchodně od města.

Český Krumlov - detail dřevěného vodovodního potrubí z 19. století z Rybářské ulice, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově

Voda byla podrobena bakteriologické a chemické zkoušce v Ústavu pro zkoušení potravin německé university v Praze a byla uznána jako voda pitná. Protože voda z některých pramenů obsahovala značné množství volné kyseliny uhličité, měla se zřídit odkyselovací stanice. Projektové práce byly rozpočteny celkovým obnosem 4 700 000 Kč, z nedostatku finančních prostředků se tedy komise rozhodla upustit od nákladné stavby a v náhradu za to zřídila pouze čerpací stanici, která zásobovala vodou ze šachty v Rozsypu část města.

Roku 1938, za okupace Českého Krumlova říšskoněmeckým nacistickým vojskem, vznikla potřeba zásobovat nově postavená německá kasárna vodou. Dosavadní zdroje byly nedostačující, a proto se německá vojenská správa rozhodla zbudovat nový vodovod podle již zhotoveného projektu firmy Rumpel s menšími změnami. Se stavbou bylo započato z jara roku 1939 a již v únoru 1940 byl v provozu. K zásobování města vodou sloužil vodovod přibližně 35 let. Dnes je pro Krumlov přiváděna pitná voda z přehrady v Římově.

(ds)